pravda o mléce

Ještě jednu drobnou poznámku Ra. Vápník není minerál, ale prvek.

Vlastně dvě poznámky : o hospodaření organismu s vápníkem rozhoduje především systém hormonů (D-hormon, kalcitonin, parathormon).'

to anticoroner:
Mluvíš mi z duše. Každý si hledá ospravedlnění pro své názory, a jestliže jej najde v jedné studii, bude ji vyzdvihovat a ostatní si možná ani nepřečte. Já se snažím si vše přebrat, ale rozhodně bych kvůli výsledku jedné studie nezacházela do extrémů - jako úplné odmítání mléka. Pro mne je např údaj o možném vlivu kravského mléka na vznik diabetu mellitu I. typu signálem k prosazování co nejdelšího kojení u dětí s rizikovou rodinnou anamnézou. A vysoký výskyt osteoporosy v USA, kde je velká spotřeba mléka, důkazem toho, že nejen výživové zvyklosti, ale i další vlivy (genetika, pohyb...) hrají při vzniku osteoporosy důležitou roli. Je velmi těžké říci, co je to vlastně zdravá výživa. Současné názory jsou nutně ovlivněny úrovní našich současných znalostí. Za několik let mohou být názory na mléko úplně jiné, než jsou dnes, a i v budoucnosti se budou jistě různé u různých odborníků.

to J.
díky za informaci o technologii zpracování mléka. Vysvětluje to některé podivné vlastnosti (nejen chuťové), které krabicové mléko má.'

No, asi si budu muset doplnit vzdělání. (To koneckonců dělám pořád). Musím přiznat, že dokonalou znalost o trávení všech složek mléka nemám. Ale pokud máš na mysli působení HCl v žaludku - tak mě to stejně nepřesvědčuje o kyselinotvorném působení mléka na náš organismus. A koneckonců potrava je přirozené anacidum alespoň se to tvrdí. Proti pálení žáhy přece také řadě lidí pomáhá právě pití mléka.
Uvádíš kolik má ta či ona potravina vápníku při laboratorním rozboru. Ale to přece vůbec neříká nic o tom, kolik z tohoto množstvní dokáže organismus využít. A navíc je sice pěkné, že mák a ořechy jsou vydatným zdrojem vápníku, ale také např. tuku. Takže hradit si denní potřebu vápníku z těchto zdrojů mi také nepřipadá příliš zdravé.'

Verunko,podobně jako maso, vejce, bílá mouka, bílý cukr aj., působí i mléko na náš organismus kyselinotvorně (stačí vyhledat i na internetu průběh procesu trávení) a tím z těla, které toto působení musí neutralizovat, odvádí zásadité minerály - včetně vápníku.'

To Toňa:
Netvrdím, že vědět, jak je přibližně dlouhé střevo není zajímavé, ale na druhou stranu záleží přece také na tom, jak veliký je povrch resorbčbí plochy, jestli je sliznice intaktní nebo nějak poškozena atd. Podle Tvé logiky by pravděpodobnost , že "potravina natropí v těle škody" byla větší u dvoumetrového chlapa, než u kojence, který má určitě kratší střevo.

To lea : nenapadá mne, jak by trávení mléka mohlo způsobovat překyselení organismu. Vlastně nevím, co tím překyselením organismu myslíš. V lidském těle vzniká přece velké množství kyselin při metabolismu a lidské tělo se s tím dokáže vyrovnnat. Já Bych tedy měla spíše strach z "přezásadění" organismu.'

je to fakt,měli jsme se školou exkurzi v jedné mlékárně,kde jsme mohli vidět proces výroby mléka.Z podojeného mléka se dala část na tvarohy,kefíry,zbytek na smetany a jogurty,až z "mléka" nezbylo skoro nic.Jen jakási nažloutlá syrovátka bez vitamínů.Do té žluté vody,se přidaly chemicky vitamíny a voda byla obarvena na bílo a šup do obchodů...
Poté co jsem to viděla,jak se vyrábí mléko nemůžu ho ani kupovat.Občas koupím bio,ale ne často.Ale když si koupíte bio mléko,zjístíte,že má úplně jinou chuť než to běžné.Proč asi?'

Lea napsala: "...trávení mléka vyvolává překyselení organismu, tělo se s tím vyrovnává tak, že na neutralizaci kyselin spotřebovává vápník (tak, jako když se vápní kyselá půda na zahradě - zní to dost logicky?)..."
Naprosto jasné, není co řešit, pouze měnit mýty o mléce :o(
Často se doporučuje jako nejvydatnější zdroj vápníku kravské mléko. Jeho odpůrci však namítají, že Američané vypijí nejvíce této tekutiny na světě, a přesto mají nejvyšší výskyt osteoporózy, zatímco Japonci, kteří mléko nepijí skoro vůbec, jí trpí mnohem méně. Téměř všichni výživoví odborníci se však shodnou na tom, že velmi dobrým přírodním zdrojem vápníku je takzvané sójové mléko, sezamová semínka, ořechy a především mák.
Obsah vápníku v mg na 1OOg potraviny:
mák 1 3OO, Parmazán 1 18O, Ementál 1 1OO, sezamové semínko 975, Eidam 76O, vlašské ořechy 4OO,lněné semínko 26O,sója 22O, tavený sýr 21O,zelí bílé syrové 21O, jogurt 19O, podmáslí 17O, mléko 16O, vaječný žloutek 12O, fazole 116, ovesné vločky 114, tvaroh 11O, černý chléb 1OO '

Názory odborníků se dost liší. Viděla jsem pořad Pod pokličkou o mléce a jeden odborník na výživu řekl: "Je všeobecně známo, že mléko zahleňuje." A vzápětí druhý řekl: "Stále se zachovává pověra, že mléko zahleňuje." Tak si vyberte.'

Ano, děkuji za upozornění, jasně že v přírodovědě a né ve vlastivědě :-)), to jsem tomu dal na frak :-).
Ono tady opravdu nešlo ani tak o délku střeva, jako o upozornění na srovnávací studii, která zde byla zveřejněna. Nejenom já, ale i další upozorňují na chyby v této srovnávací studii, prostě býložravci asi tak úplně nebudeme :-)).
Jinak si ale myslím, že i když se zde přeme, tak za vším je společný zájem, zdraví.
Já zastávám názor vyvážené stravy, samozřejmně s vyloučením potravin ke kterým je organismus nesnášenlivý. Nekritizuji vegetariány ani makrobiotiky či vegany , každý si prostě hledá příslušné studie a odůvodnění svého názoru. Příkladem je odpůrce mléka a mléčných výrobků - ten bude hledat pouze studie, které např. tvrdí ,že konzumace mléčných výrobků způsobuje nádorová onrmocnění, možnost diabetu 1.st a další onemocnění. Naopak ten kdo mléčným výrobkům fandí bude vyzdvihovat vápník pro kostní hmotu, apod. Buďme tedy tolerantní i v získávání informací a neuzavírejme se do ulity pouze určitého dietního programu.'

trávení mléka vyvolává překyselení organismu, tělo se s tím vyrovnává tak, že na neutralizaci kyselin spotřebovává vápník (tak, jako když se vápní kyselá půda na zahradě - zní to dost logicky?)a kde je v těle válník? - v kloubech, v kostech, zubech . . . . kdo chce mléčné výrobky, ať konzumuje jenom už kysané, protože mléko se v žaludku vylučovanými kyselinami stejně srazí aby mohlo být dál stráveno(už vás poblinkalo miminko po krmení tím páchnoucím tvarohem?)a takto se mu pomůže od této strastiplné činnosti. Navíc mléko zahleňuje, takže kdo trpí na rýmy, měl by okamžitě vyloučit mléko ze stravy. Naopak při suchém a dráždivém kašli se doporučuje pít horké mléko s medem a máslem, aby se sliznice zahlenily a ulevilo se tak - to je vyzkoušené! Tak lidičky - opatrně a s rozumem.'

Ale ona je otázka délky tenkého a tlustého střeva důležitá, protože čím je delší střevo, tím je zároveň větší pravděpodobnost, že určité potraviny natropí v těle větší škody.
Coronere, moje chyba. Nějak jsem přehlédla, co antic napsal.'

No to jsou mi věci, děti se ve vlastivědě učí z čeho se skládá lidské tělo? To jsem se já učila v prvouce popř. v přírodovědě. No asi je to teď po té školské reformě.

to Ra:
Myslím, že jsi do této diskuze konečně vnesl trochu vědeckého přístupu. Otázka laktosové intolerance a možné antigenicity složek mléka mi připadá mnohem přínosnější než plané dohadování o tom, jak dlouhé je lidské střevo. '

Pane anticoronere, skutečně jsem přehlédl, že druhá výuková lekce se týkala tlustého střeva.
Příspěvky se bohužel z časových důvodů neučím nazpaměť, abych si je mohl před spaním utřídit. Navíc mě ještě zmátlo, že se Toňa v souvislosti s délkou 1,5m zmiňovala o tenkém střevě, nějak jsem to tedy celé špatně vyhodnotil. Asi i proto, že moje pozornost polevila díky pasáži o permonících'

Mláďata savců produkují ve svých střevech laktázu - enzym schopný štěpit mléčný cukr - ale jen po tu dobu, kdy se živí mateřským mlékem. Pak tvorba tohoto enzymu končí. Jakmile lidé začali chovat dobytek a pít jeho mléko, musel se jejich organismus této hluboké změně přizpůsobit a vyrábět laktázu po celý život. Nepovedlo se to všem. Zejména v Africe a v Asii, kde nebyl chov dobytka pro mléko tak rozšířený jako v Evropě, je i dnes poměrně mnoho osob neschopných trávit mléčný cukr.

Asi v polovině 8O.let se objevily první náznaky toho, že by dětská forma cukrovky (tzv. typ I, zatímco typ II se objevuje až v dospělosti) mohla nějak souviset s kravským mlékem. (Jestliže se graficky znázorní vztah mezi počtem nových případů této nemoci u dětí ve věku O až 14 let a spotřebou kravského mléka v různých zemích, vychází přímka, na jejímž dolním konci je Japonsko a na horním Finsko. Zároveň je statisticky doloženo, že u kojených dětí je výskyt diabetu typu I opravdu nižší.) Zjednodušeně řečeno: jistá část molekuly hovězího albuminu se stavbou velmi podobá bílkovině označované p69, která se nachází v naší slinivce břišní na povrchu buněk produkujících inzulín. Zřejmě dochází k tomu, že mnohý dětský organismus, který dostává kravské mléko, vyvine vlastní protilátky vůči této části molekuly hovězího albuminu. Takové protilátky ovšem mohou současně ničit i buňky produkující inzulín. Celý mechanismus je samozřejmě složitější a hrají v něm roli i další krevní tělíska podílející se na obraně organismu, nejspíše i lymfocyty T. Ty se aktivují při různých onemocněních a za klíčové jsou považovány virové nákazy. Při nich se spustí obranný mechanismus včetně jeho nesprávné větve nasměrované proti vlastním buňkám a část jich zničí. To nastává při každé virové nákaze a nakonec, po osmi až deseti letech, jsou zničeny všechny buňky slinivky schopné produkovat inzulín. Cukrovka propuká. Je to hypotéza, se kterou vyrukoval kanadsko-finský tým vědců vedený doktorem H.M.Doschem z Toronta. Nicméně poslední výzkumy ukázaly, že děti trpící diabetem mají vskutku vysokou hladinu protilátek proti oné kritické části molekuly hovězího albuminu, která je "totožná" s bílkovinou p69. Zhruba za dva roky po propuknutí cukrovky tyto protilátky mizí, a to nejpravděpodobněji právě proto, že v těle není bílkovina p69. (prof.RNDr. Vladimír Karpenko, CSc.)'

Zdravím Vás pane coronere a sděluji, že také neumíte asi číst :-)). Já jsem Vám udělil 2 lekce ( 4.9. 2007 ) V první jsem upozornil že délka TENK0HO STŘEVA člověka je 3 - 4 m, ve druhé lekci jsem napsal že délka TLUSTÉHO STŘEVA je cca 1,5 m. Ono to naše střevo má více částí :-))
Jinak v odkazu přikládám odkaz na vysvětlení z čeho se skládá lidské tělo - z hlavy ,krku, trupu, dolních a horních končetin. To se učí děti již ve vlastivědě :-)) Prostě upozornění pro čtenáře - pan coroner Vás zde i na jiných fórech zahrnuje příspěvky, které ale mohou být s odborností na štíru, jak už ráčil ukázat :-))
Pane coronere, zkuste číst i jinou literaturu. Ani Vaše "nová" délka tenkého střeva není tak úplně správná, že :-)), zkuste ještě zkrátit to "vaše lidské tělo".

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A9_t%C4%9Blo'

No, nevím, ale Ťoňa i ostatní asi číst umí. Byly mně uděleny dvě lekce z biologie a anatomie, kde je uváděna
a) "skriptová" délka tenkého střeva 3 až 4m
b) v další lekci je údaj bez dalšího komentáře u člověka 1,5m
Pokud se mělo jednat o moji výuku, mohly být tyto údaje i v druhém případě uvedeny správně, protože pak takový nedouk - jako jsem já - v tom může mít zákonitě zmatek, ale že i Toňa...?
Jelikož na internetu volně přístupných odkazů zas tak moc není, nebo je vyhledávače ignorují, tak aspoň jeden z nich:
http://vnl.xf.cz/ant/45-tenke_strevo.php

V původním překladu, na který odkazuje moribundus, je blíže specifikováno, co je v daném případě považováno za délku těla.
Jinak v tomto ohledu toho na internetu také moc nenajdeme - Millsově výkladu vyhovoval jen jeden odkaz z historie kriminalistiky.

Jelikož nevím, co doktor Mills považuje za délku těla u dalších srovnávaných skupin, může být v podstatě vše správně.
Takže doktor Mills se moribundusi, nejspíše nespletl, protože píše níže uvedené.
Já jsem se totiž původně lekl, že za délku těla je v tabulce považována výška postavy, když anticoroner tak rychle reagoval. Takový údaj by byl potom pochopitelně trapas, když jej vynásobíme deseti nebo jedenácti.
Jinak dík za ty odkazy!

Celý odkaz:
http://www.ideon.cz/veg/html/czech/duvody/anatomie.htm

Konkrétní část článku doktora R. Millse:
...Lidské tenké střevo je dlouhé, dosahující v průměru 10 až 11 délek celého těla. (Naše tenké střevo je průměrně dlouhé 6,7-9,1m. Délka lidského těla se měří od vrcholku hlavy ke konci páteře a pohybuje se u jedinců s normálním vzrůstem v průměru mezi 60 a 90 cm.)'

Pro Toňu :
Prosím naučte se správně číst, já jsem reagoval na soubor srovnávacích znaků býložravce, masožravce, všežravce a člověka, které zveřejnil pan coroner 4.9.2007. Pan coroner NETVRDÍ, že je tenké střevo dlouhé 1,5 m , ale 10 až 11 délek člověka ( resp. to prezentuje ) a tlusté střevo, že je dlouhé a kapsovité.
Já jsem jen uvedl správné hodnoty tenkého a tlustého střeva - viz příspěvek ze 4.9. 2007. No Toňo, vy by jste také potřebovala nějaké to studium základů biologie a anatomie člověka. Jinak akademický titul M.D. je adekvátní k našemu MUDr., když náš lékař prezentuje v zahraničí, většinou požívá titul M.D.
Co se týče mléka a mléčných výrobků, tak k Vašemu příspěvku nemám co dodat, jste pravděpodobně zarytá makrobiotička. Tak jen jeden dosti odstrašující případ jedné mé známé, která se rozhodla pro makrobiotiku a poctivě ji dodržovala. Nepozřela ani jeden mléčný výrobek, jedla podle předepsaných kuchařek. Když ji přišla pozvánka na mamograf, hodila ji do koše, přeci v té její makrobiotické literatuře, kterou četla, taková vyšetření nepotřebuje, nemúže přeci rakovinou onemocnět :-((
Dnes je bez jednoho prsu, chodí na chemoterapii a doufá, že se uzdraví, teď ví, že kdyby přišla včas na mamograf a neveřila nesmyslným informacím, tak by byla její léčba mnohem méně komplikovaná.
'

M.D. Je skutečně zkratka pro doktora medicíny, který absolvoval vysokou školu s lékařským zaměřením. Tyto zkratky se uvádějí v AS zemích za jménem.
Je ale divné, že by se pan doktor seknul v takové běžné věci.'

Ještě jsem zapomněla napsat, že v případě nebezpečnosti mléka vůbec nejde o to, jestli je mléko stravitelné, ale právě o problémy, které může způsobit lidem, kteří je trávit umí.
Ti, kterým je po něm špatně, jej asi logicky nepijí.

I samotné mléko je dost značný energetický koncentrát, kterým se díky jeho výborným chuťovým vlastnostem můžeme pravidelně předávkovávat.
Jeho nebezpečnost tkví hlavně v tom, že výrobky z něj mohou představovat extrémy na obou stranách energetického spektra.
Jedním extrémem je máslo a druhým extrémem slaný tvrdý sýr.
Výsledkem takového energetického rozpětí je široká paleta onemocnění, kterou mohou mléčné výrobky způsobovat.
Mezi máslem a tvrdými slanými sýry se nachází několik set druhů mléčných výrobků, z nichž každý má trochu jiné negativní působení.
Společnou vlastností je, že se jedná o energetické koncentráty, protože k výrobě jejich malého množství je zapotřebí velkého množství mléka.
Doporučuji k přečtení páteční přílohu MF Dnes, která je věnována BIO potravinám. Je tam i hodnocení tzv. BIO mléka kravského, kozího a sojového.
Žádné z nich není nic extra.
Kozí má nezanedbatelnou výhodu, že koza hned jen tak něco nesežere. Říká se proto také, že je někdo mlsný jako koza.
Toto mléko tedy bude obsahovat méně škodlivin, které prostřednictvím mléka koza ze sebe eliminuje.
Ve zmíněné páteční MF Dnes je u sojového mléka konečně zmíněno, že i na ně si může člověk vypěstovat alergii. Mám dojem, že to tam nazývají křížovou alergií.
V uvedeném odkaze MUDr. XY je zmíněna patrně ta zmanipulovaná finská studie, kterou financoval mlékárenský průmysl, takže pan doktor je ve svých doporučeních pěkně mimo realitu.'

Ještě ohledně sporu o délku střev mi není jasné, kde vzal pan anticoroner, že coroner uvedl u člověka délku tenkého střeva 1,5m.
U člověka je v přehledu uveden údaj 10 až 11 délek těla.
V případě délky tenkého střeva 1,5m by se jednalo o údaj změřený u asi 300 let starého dítěte permoníka, které je velké asi 5 až 15cm. Dospělý permoník může být velký až 50cm.
Milton R. Mills, M.D. je dle titulu vzadu patrně Medical Doctor, doktor medicíny, absolvent zahraniční vysoké lékařské školy.
Je hrozné, že člověk s takovým vzděláním má tak chabé znalosti z anatomie.'