Reklama

Proč MÍT děti?

Smajlinka (St, 8. 9. 2004 - 12:09)

Já se právě nesnažím chápat připravenost jen materiálně. Kdybych to podle toho měla brát, tak bych dítě neměla nikdy. Bydlím v nájmu bez smlouvy, jen na dobrý slovo. A nemám naděje, že to někdy může být jinak. Může, samozřejmě, ale už pět let to takhle je a nevypadá to, že by se to mělo změnit. Beru to prostě jako fakt. Nakonec, když mě vyhodí, půjdu do azylového domu nebo prostě kamkoliv, kde budu moct přespat. Spíš se mi honí hlavou, co vlastně chci dítěti předat. Co ho chci naučit, jak by se měl stavět k životu, ke společnosti a tak. Sama jsem dost nervově labilní, mám sama problémy se sebou, tak nevím, zda bych byla oporou dítěti, když mám pocit, že jsem taky ještě občas dítě. Ale je fakt, že málokomu to plánování dětí vyšlo. Většinou to přijde úplně nečekaně. Pak je nutnost se s tím nějak vyrovnat a jde to. Jinak omezení vlastní svobody se nebojím. Existují mateřská centra pro matky na mateřské, kde se dá docela dobře najít kamarádku a přijít mezi lidi. Takže vše má řešení. Jen té výchovy se prostě bojím. :-)

Mona (St, 8. 9. 2004 - 12:09)

Proc chapete pripravenost jen jako materialni (finacni) ? Vzdyt tu lasku a rodinu, jak pise Pavel, spousta lidi nejsou schopni svym detem dat ? Kolik lidi se rozvadi ? Kolik lidi resi problemy alcoholismu, gamblerstvi, deprese, zarlivost.... Kolik deti trpi kazdodenni hadky rodicu ? Vyrovnana osobnost a manzelstvi jsou treba, vetsinou se to podari, ale ne kazdymu ve dvaceti.

pendrek. (St, 8. 9. 2004 - 12:09)

Ty krávo pitomá,tebe mít taky za mámu to by byl med!Užívej si svýho sobectví a hlavně si nech podvázat vaječníky,abys ani omylem do toho nevlítla,ty čubko!!!!

Žížala (St, 8. 9. 2004 - 12:09)

Abyste se z tech parchantu nepo...Dite naprosto omezuje. Uz nejde parit, dovolena se prizpusobuje jemu, konicky jdou stranou.... To uz je lepsi pes. Pro ty jsou aspon hotely. A kam supnout dite??? To radeji nic. Pockej, Andy, az ti cely noce prorve a vsechno pokali a poblije...

rud (St, 8. 9. 2004 - 12:09)

Protože neměli televizi :o)

Filip (St, 8. 9. 2004 - 12:09)

Jo, Janinka s Pavlem maji absolutni pravdu. Pripravenost,zajistenost....jsou vymluvy. Je to o sobectvi. Je zvlastni, ze vic deti se vzdycky rodilo v chudych rodinach... Cim to asi bylo?

Janinka (St, 8. 9. 2004 - 11:09)

Ja se obavam, ze clovek nikdy nepozna, jestli je pripraven nebo neni. Zakony schvalnosti funguji vetsinou tak, ze zena, ktera moc touzi po diteti a ma pocit, ze je pripravena, nemuze otehotnet. Naopak Ti takzvane "nepripraveni" do toho spadnou po hlave. Bohuzel "pripravenost" se pozna az po narozeni ditete. Osmnáctiletá holka v podnájmu muze byt skvela mama a bude chtit v ramci svych moznosti pro sve dite to nejlepsi. A nekdo muze byt vsestrane zajisteny pripraveny a stejne neni schopen se o sve dite starat....

Smajlinka (St, 8. 9. 2004 - 11:09)

Nevím, jestli má smysl polemizovat o tom, zda mít či nemít dítě. Je pravou, že každý zdravý a zřejmě normální člověk

Andy (St, 8. 9. 2004 - 10:09)

Pavle, mluvíš mi z duše. Díky!

Pavel (St, 8. 9. 2004 - 10:09)

Mě vždycky pobavi, když se začne mluvit o tom, co dítě potřebuje a že si někdo nemůže dítě dovolit, protože by mu nevytvořil patřičné prostředí. To, co dítě potřebuje, nejsou ani mobily, ani Pokemoni, ani Mighty Beans, ani Beyblade, nebo jak se ty sračičky všechny jmenují. To, co dítě potřebuje, mu byli schopní dát už naši pra pra pra ... rodiče. Je to láska a rodina.

Andy (St, 8. 9. 2004 - 08:09)

To Markéta: Mateřství za každou cenu? To snad ne. Zadarmo to jistě není, ani pokud jde o peníze, ani pokud jde o to ostatní, ale nic přece není zadarmo. Je jenom pár věcí kterých se musíš opravdu vzdát pro dítě. Všechno ostatní se dá zvládnout. Splácíme auto, platíme několik stavebních spoření abychom mohli postavit dům a přesto jsme si spočítali že můžeme dát tomu dítěti co potřebuje i z jednoho platu a nevelké mateřské. Jo je pravda že jsme se letos museli vzdát dovolené u moře abychom si mohli dovolit přestavět byt podle potřeb miminka. Ale ani jeden z nás toho ani chvilku nelitoval. Myslím že není pravda že se s dítětem nedají vydělat peníze, postavit dům, cestovat nebo se věnovat svým koníčkům a určitě bych nechtěla čekat až to všechno budu mít, protože pak je mnohem těžší se toho všeho vzdát kvůli dítěti.To Petra: samozřejmě chodím na Rodina.cz a tak šlo mi spíš o ty lidi tady. Prostě jsem chtěla slyšet nějaké argumenty proč nemít děti abych to pochopila. Jen jsem chtěla otevřít diskuzi z jiné strany

Petra (St, 8. 9. 2004 - 03:09)

Ta charakteristika lidi, co sem chodi neplati samozrejme absolutne, jsou tu i fajn prispevky, ale co si myslet, kdyz do diskuze o zakroku, ktery musely podstoupit tehotne, jejichz dite se prestalo vyvijet (zamlkle tehotenstvi), napise sestnactileta holka, ktera stejny zakrok podstoupila jako potrat a pta se, zda zakrok nenarusi jeji sexualni zivot! Nebo podobne v diskusi "samovolny potrat". Zeny se tam sveruji s bolestnym zazitkem a nejaka ... napise, ze chce spontanne potratit a co pro to ma udelat... fakt humus... spis doporucuju server rodina.cz nebo emimino, tam nechodi takovyhle exoti.

Petra (St, 8. 9. 2004 - 03:09)

Urcite je normalni MIT deti. Hluboce mi je lito vsech, kteri po nich touzi a mit je nemohou... Jinak radim se podivat na nejaky jiny server. Myslim, ze sem chodi hodne "bezstarostnych" a mladych lidi...

Marketa (Út, 7. 9. 2004 - 19:09)

Andy - souhlaim, ze deti jsou obohacenim zivota, ale nektere veci se proste s detmi delat nedaji (jestlize ma rodic aspon kouska svedomi). Kdyz ma zena ambice dosahnout neceho na pracovnim poli a ma to svedomi, jak jsem uz psala, tak se rozhodne s detmi pockat - jinak neni ani v praci ani doma uspesna (ve srovnani s tim, co si predstavovala) a bude pak, i treba podvedome, vnimat dite jako duvod vlastniho neuspechu. Stejne tak znam lidi, kteri by nejdriv radi vydelali trochu penez, podivali se do sveta, postavili dum - a to s detmi zase nejde (jestli mate to svedomi). Proste je to kazdeho vyber a vetsina z tech, ktere rikaji "jeste ne" maji k detem zodpovednejsi pristup nez ty, ktere se do matersti hrnou za kazdou cenu.

Andy (Út, 7. 9. 2004 - 16:09)

Vasp: Mám dítě i když zatím jenom v bříšku :-)(19 tt) Právě moje čerstvá zkušenost mě přivádí na tyhle myšlenky. Sama na sobě vidím jak moc mě to změnilo a myslím že pozitivně. Bylo pro mě těžké se rozhodnout protože mi je 21 ale manžel je o dvanáct let starší a děti moc chce a já jsem ho nechtěla nechat čekat třeba deset let. Tím nechci říct že mě prostě přemluvil chtěla jsem to samozřejmě taky. Mám ještě spoustu plánů, chci studovat a prostě jsem si řekla že není důvod kvůli tomu odlkládat mateřství. Ale v mém okolí je tolik svobodných a bezdětných ( mezi 25 a 35) že si někdy připadám jako exot. Proto jsem založila tuhle diskuzi. Chtěla bych slyšet pro změnu i něco pozitivního a děkuju všem za ty hezké slova o rodičovství. A chci naopak slyšet ty kteří děti nemají a nechtějí, třeba lépe pochopím své okolí.

Mravní hlídka (Út, 7. 9. 2004 - 16:09)

Možná i proto,aby brzo nebylo Cikánů a jiné svoloči více než nás... :-(

Mona (Út, 7. 9. 2004 - 15:09)

Nekterym lidem se tento svet vubec nelibi a nechteji na nej prinest dite. Obcas to docela chapu i kdyz mam jiny nazor. Neni to sobectvi, naopak, chteji diteti dat to nejlepsi ale neciti se schopni jim to dat. Vetsi sobectvi se mi zda mit dite z duvodu typu "budu stastnejsi", "udela me to nesmrtelny", nebo jeste horsi "snad se to nase manzelstvi konecne da do poradku". Myslim, ze diskuze o tom proc mit deti by mela spis smerovat k tomu porozumet co dite potrebuje k tomu aby bylo stastny a jak toho muzeme dosahnout.

Pavel (Út, 7. 9. 2004 - 14:09)

Kdyz ma clovek deti, objevi spoustu novych veci, citu.Myslim, ze kdo nema deti nepochopi, jaka hruza se vlastne stala v Beslanu. Muze mluvit o utrpeni deti, muze se snazit vcitit do zalu rodicu, ale presto to nepochopi. Samozrejme tohle asi neni duvod, proc mit deti.

E.E. (Út, 7. 9. 2004 - 12:09)

Nikdy jsem necítil žádné zvláštní emoce, když jsem viděl malé děti. Po vlastních jsem taky nijak zvlášť netoužil, což ovšem připisuju svému věku (27). Pak se ovšem stalo a mám malou dcerku, jsou jí 3 měsíce. Nic úžasnějšího jsem nezažil, je to nádherné miminko a i když plače, prožívám obrovskou radost z toho, že existuje, že je moje, že se má k světu... Prostě totální obrat. Nikdy bych nevěřil, že to člověka dokáže tak změnit a už naprosto chápu, neštěstí těch, kteří nemůžou mít děti a přitom po nich touží. Už bych neměnil, rozhodně ne...

Vasp (Út, 7. 9. 2004 - 12:09)

Andy, ty máš děti, že jo?Víš, já si třeba teď myslím, že je to konec, ale doufám v to, že až to přijde, bude to právě ten začátek. Nicméně zatím stále vyčkávám a odkládám :-)))

Reklama

Přidat komentář