sebevědomí

http://www.youtube.com/watch?v=7G5InxC29qY

Takže nikdo neporadí?

Já nemám žádné sebevědomí díky malému penisu. Nevíte kdo by mi mohl pomoci? Myslím to vážně. Psycholog, sexuolog, nebo někdo jiný?

Ahoj, chtěla bych se Vás...Ahoj, vím přesně, jak vyřešit tvůj problém. Z toho, co jsem si přečetla v tvém příspěvku jasně vyplývá, že víš o svém problému a chceš ho řešit. Jen si dávej pozor na deprese, je to skutečně nemoc a snadno tomu člověk podlehne. Můj názor na chování tvého přítele je takový, že je vidět, že tě má rád, jen je mezi vámi chyba v komunikaci, což se dá snadno vyřešit. Způsob, jak tvé nedostatečné sebevědomí vrátit do přirozené hladiny, je na delší čas a nerada bych to tu rozváděla veřejně :-) Pokud budeš chtít, ozvi se mi na můj e-mail: [email protected] a napíšu ti podrobnosti. Měj se pěkně

Ahoj, chtěla bych se Vás zeptat na názor či radu. Je mi 21 let a v poslední době trpím depresemi a pocitem méněcennosti. Nejčastěji to je, když jsem s přítelem ve společnosti, kde je spousta žen, které jsou ,,hezčí,, a sebevědomější než já. Pak mám pocit, že jsem ošklivá, mám depku, zkazí se mi nálada a jsem protivná na své okolí, hlavně na přítele.. Což je špatné, protože tímhle ho mohu odradit od sebe. Mám strach z toho, abych nezůstala sama. Přitom mám skvělou rodinu a přátelé, lidé obdivují muj vzhled, často dostávám nabídky na focení. Muži se po mě otáčejí. Vím, že jsem pohledná. Ale v hlavě to tak není.. Začala jsem na sobě pozorovat i závist, což je už strašné, protože jsem nikdy nebyla závistivá, vždycky jsem každému moc přála.. Přítel se ke mě chová úžasně, je pyšný, na to, že s ním jsem. I když nedávno mě taky dost odradil, když jsem ho vzala mezi své přátelé. Představila jsem jim ho, oni mu chtěli podat ruce na seznámení a on řekl, že to nemá cenu, že si jejich jména stejně nebude pamatovat. Pak když chtěl pití, tak mu nabídli minerálku, on řekl, že pije jedině jeden druh, že si vybírá. Vubec jsem ho nepoznávala, choval se strašně. Ale on si myslí, že se choval naprosto dobře.. Každý víkend s nim jezdím k jeho přátelům i přes to, že někteří mi nejsou až tak sympatičtí, ale toleruji je a jsem tam s ním až do konce pařby.. Myslíte, že to co udělal u mých známých bylo slušné, tak jak tvrdí on? Nikdy se tak nechoval, nepoznávala sjem ho v ten večer.. Často si na netu prohlížím fotky jeho bývalé, porovnávám se s ní a pak mám depky.. Vím, že moje chování není už zdravé.. Mám strašně nízké sebevědomí.. Zkoušela jsem kineziologii a znám asi důvod.. Když jsem byla malá, mamka si přála, abych byla ze všech dětí nejlepší, chtěla abych měla nejlepší známky, abych byla nejlépe oblečená a učesaná a zajímalo jí jen, jak vypadá před ostatními. Dost mě bila za známky.. Z toho vyplývá, že moje sebevědomí je na bodu mrazu, toužím po tom, být co nejlepší, což samosdřejmě nejde. Taky se mi často stává, že jsem v kolektivu šikanovaná, pokaždé to je ženou, nikdy ne mužem.. Na základce to byly učitelky a dívky, na střední také dívky a na brigádě také. Není to v každém kolektivu, ale občas se to stane. Jakoby se to točilo neustále do kola.. Těma ženama je to proto, že to začalo v dětství toou mámou, které jsem nedokázala říci NE. Ale ve školce je to těžký řikat a odporovat rodičům. Jinak s rodiči nežiju, bydlím na bytě se studentama..

KOMPLETNÍ VÝŽIVA PRO VAŠE TĚLO
7 denní kurz hubnutí zdarma - registrace na www.snama.cz/dieta NEJDE JEN O HUBNUTÍ, ALE PŘEDEVŠÍM O KVALITÍ VÝŽIVU ORGANISMU

Marek, myslim, ze sa stazujes ty:) Nie je dobre stale sa tvarit ako obet...rozmyslal si uz, preco to tak asi je? Tie zeny pred tebou ano...:)

Hm ja zas mam problem se zenskyma, vesmes me odmitnou este nez se sejdou nebo se sejdeme, ale nenechaj cloveka, aby se navzajem poznali. Tak si pak nstezujte.

Ahoj Lulu a ostatní děvčata, mně taky trápil nedostatek sebevědomí a hledala jsem někoho, kdo by mně pochválil. Pak jsem našla EFT- techniky emoční svobody a díky tomu našla kořeny nedostatku svého sebevědomí. Byla to práce sama na sobě, ale krásná a díky tomu MÁM DNES SEBEVĚDOMÍ! Dnes už pomáhám i ostatním, najděte si více o EFT na netu. Mé stránky jsou www.eft-terapie.cz a supr jsou i www.eft-ahc.cz Držím Vám pěsti, zvládnete to taky!!!! Helena Krátká, info"eft-terapie.cz

Kataríno.. Cítím to podobně.. Muži se za mnou moc neotáčejí. Říkám si, že by mi to třeba zvedlo sebevědomí, kdyby mi někdo takhle zalichotil, ale asi to není pravda...
S přítelem jsme spolu dva roky, vím, že mě má moc rád, nikdy se mě nesnažil nijak ponížit, ale zároveň mi nikdy neřekl, že jsem krásná... Říkám si, že kdyby mi to občas řekl, možná by to bylo lepší, ale asi to taky není pravda..
Mám sice hezká velká prsa, ale spíš je schovávám a trápím se jinými věcmi..Mám krátké řidší vlasy, vím, že se příteli jako asi každému muži líbí husté dlouhé kadeře.. Už si je 9 měsíců nechávám narůst a pořád mám na hlavě takový neforemný "květák"..
Cítím se tak obyčejná..Někdy si říkám, že je to oblečením..
Závidím mé krásné kamarádce její kabátky, moderní boty a dívčí svetříky.. Nemám tolik peněz, abych si to mohla všechno dovolit. Pupínek mě taky dokáže pořádně potrápit..
A když si pustím televizi a uvidím tam záběry z války v Kongu, tak se zastydím a je mi smutno.. Ano, je to tak, máme nemocnou duši, zbytečně se trápíme a ubližujeme si..
Kolik energie nás to stojí, srovnávat se s druhými a uvažovat nad svými chybami...
Říkám si, že kdybych byla muž a necítila ten tlak být jako žena krásná, bylo by to jiné..ale třeba to taky není pravda..
Je to smutné, jak si zbytečně ubližujeme, je to začarovaný kruh.. Možná bychom opravdu měli vyhledat pomoc..

Ahoj,čítam si tu všetky príspevky a aj z roznych diskuzií na nete a je mi naozaj ?úto,aké psychické problémy niektoré máme.Máme, pretože ja sama zápasím s rovnakým problémom:-( Mám skoro 23 rokov,162 cm...mám neuverite?né komplexy a som na seba preto ve?mi nahnevaná.Kamko?vek idem, vždy sa za mnou muži otáčajú,pozývajú ma na kávu,večeru,v bare mi posielajú po barmanke pitie...no ja so sebou nebudem nikdy spokojná:-(Chcela by som byť iná,nechápem čo na mne vidia.Teraz mám priate?a,sme spolu skoro tri roky a ja som neuverite?ne žiarlivá.Žiarlim aj na svoju najlepšiu kamarátku,totiž tá ma blond vlasy,meria 180cm,a má dokonalú postavu,krásne ve?ké prsia...a to je môj najväčší komplex-prsia.Nikdy som to neriešila,až odkedy som s terajším partnerom.Raz mojej kamarátke pozrel do výstrihu a odvtedy sa to začalo.Neustále sa ho pýtam či ma miluje,sledujem kam sa pozerá atď.Je mi z toho až trapne:-( ďalej už nevládzem a rozhodla som sa zavolat psychológovi.Neviete si predstaviť ako sa tam teším,už ma nebaví sledovať ženy,pozerať sa ako by som chcela vyzerať,ktorá je krásna,ktorá ma krásne prsia:-( túžim iba byť spokojná sama so sebou,spokojná,aj keby som pribrala 20 kg,vyhodila by sa mi vyrážka a mala jednotky prsia.Hlavne milovať samu seba.Veď so sebou žijeme celý život.Na jednej strane som na seba nahnevaná,keď vidím niekoho kto je na vozíčku,alebo keď niekomu zomrie blízka osoba,ochorie rodič,dieťatko...bože,aká som v tomto zlá...nevážim(e) si čo mám(e).Hlavne,že sme zdravé...ale to vlastne niesme, máme chorú dušu. VYSKÚŠAJTE TO AJ VY...A VYH?ADAJTE ODBORNÚ POMOC A UVIDÍTE.Ve?a štastia nám všetkým...

ahoj, já mám podobný problém se sebevědomím. Sice chodím normálně mezi lidi, ale než se k tomu někdy donutím, je to hrůza. Bydlím na vesnici, a to mou psychiku jen zhoršuje. Lidi se tady nesnášejí a jít třeba do obchodu, přetrpět ty hrozné pohledy a poznámky, je hodně těžké. Taky mám pocit, že mě každý pozoruje a všichni se mi jen smějí. Jenže nedokážu poznat, do jaké míry je to pravda a kdy už je to problém jen v mé hlavě.. Měřím totiž jen 157 centimetrů, to mi taky moc sebevědomí nedodá, všude slyším jen "ta malá", a postava typu "hruška" už se začíná taky projevovat. A o chlapech ani nemluvím, na to já podle sebe prostě nemám...

Ahoj. Ja mam vubec docela malo sebevedomi a po kazdem rozchodu je to jeste horsi. Takze ted je opet na bodu mrazu. Opet si pripadam tlusta, nehezka a ze nemam na skolu,kterou delam... Pritom jsem zhubla za mesic 4 kg, ve skole zatim vse zvladam,ale stejne zadne sebevedomi nemam. Znamych a kamaradu mam dost, ale obcas se s nikym nedokazu moc bavit, zvlast po rozchodu... To je asi muj nejvetsi problem...chlapi:)

Vidite, ja mam opacny problem... Nevim jak se toho zbavit, ale sem, na plnou hubu receno, sebevedomej fakan... Z toho vyplyva ze se zarliva, chci byt nejlepsi, neustale se bojim ze prjde nekdo lepsi a vezme mi vse, co mam... Chodim do utulky pro psy a pomahame je cvicit... S jednim psem sme pry jako jedna duse, ale moje dobra kamaradka ho tedka bere casto na vycvik a jde jim to este lip. Bojim se ze o nej i o ni prijdu a ze najednou to nebudu ja, s kym bude muj milacek spojovan? Jak si mam sakra snizit sebevedomi? Vsechny prohry ani podrazi mi vubec nepomahaj...Naopak...

Ahoj, jsem jedna z vás, co se týče nízkého sebevědomí.Bohužel mě v něm nevědomky podněcuje můj přítel.Jsem s ním krátce, čtvrt roku.Partnery jsem již předtím měla, je mi 25. Jde o to,že jsem zhnusena svým obličejem,postavou..celkově celou mou osobou.I když okolí říká,že jsem hezká holka,já tomu nevěřím a hledám na sobě i ty nejmenší chybičky,ale je pravda,že vidím vlastně jen ty velké.Jsem strašná perfekcionistka co se týče vlastního těla a jsem si jistá,že trpím nějakou psychickou poruchou,protože je to se mnou někdy šílené.Tím,jak jsem poznala toho přítele,se situace ještě zhoršila,protože on je pro mě skoro pan dokonalý.Má krásný obličej i vypracovanou postavu a já se vedle něj cítím méněcenná a ošklivá a nechápu,že se mnou je.Mé tělo je typický tvar hrušky-široké boky,velký zadek,nemůžu se na sebe ani podívat.A hlavně šílím kdykoliv se mi na obličeji udělá nějaký uhřík či jiný boláček,to pak jsem šílená,mám pocit,že každý se musí soustředit jen a jen na ten beďar a dělá mě to všechno strašně ošklivou.To pak nevydržím a snažím se ho všemožnými způsoby ihned odstranit,jenže to má za následek jen další "znetvoření",zarudnutí a vypadá to hůř než předtím,možná to má co do činění se sebepožkozováním, protože jakmile se mi něco takového na obličeji udělá,snažím se to mechanicky a násílím odstraňovat a zjišťuju, že mi to najednu stranu dělá dobře,ikdyž ten výsledek je pak hrozný-rozpáraný obličej.Mám stavy,kdy se necítím tak ošklivá,jsem veselá,chodím mezi lidi,ale pak se to vždycky něčím pokazí a já se cítím hrozně ošklivě a chci být zalezlá doma,pryč od lidí a i když svýho přítele mám ráda,nechci se vidět s ním,protože si myslím,že bych se mu hned přestala líbit.Prosím,o nějaké doporučení,radu.Kdysi jsem brala i uklidňující prášky,ale to bylo spíš z jiného důvodu,minulý vztah byla špatná zkušenost,asi jsem hodně psychicky labilní a citlivá a to je další věc,proč se tak nesnáším.Prosím poraďte.

pochopí, ale nemůžeš se přeci jen litovat a sedět s rukama v klíně. Krém ti sebedůvěěru nepřinese, jen změna v tém myšlení, postoji........předešlé příspěvky.

Ahoj, taky mam prilis nizke sebevedomi. Myslim si, ze jsem neuveritelne oskliva a kupuju si kvuli tomu silene drahe kremy. Mam jich radove za 50 tisic. Nechodila jsem do tanecnich, v zivote jsem nebyla na zabave, protoze mam strach z odmitnuti. Zasadne nejezdim verejnou dopravou, protoze mam strach, ze se mi lidi budou smat. Asi je to uz na psychiatra, ale rikala jsem si, ze se to casem vyrovna, ale ja proste nesnesu pohledy cizich lidi, co se na me divaji, kamkoliv prijdu...kdo to nezazil nepochopi.

Určitě ti může pomoci, musíš o tom mluvit a ujasnit si, kdo jsi, co chceš a co nechceš a zrušit, to co bylo pochopením, proč. Každý se vyvíjí. Asi se ti nebude líbit, co řeknu-napíši, ale až všemu porozumíš dáš mi zapravdu. Kdyby nebyli potenciální oběti šikany, nebyli by agresoři. Vše je o hranicích. Teď jsi jiná, tak si jasně vyměř hranice, ale s minulostí se musíš poprat. A odpuštění, je jednou z cest. Oni dělali jen to, cos jim dovolila. prosím, ber to co píši, jako výzvu - nikoli jako kritiku. Soucítím s tebou a ráda ti předám konkrétní informace, člověk musí naučit pevně stát sám za sebe, hlídat si své hranice. Vrať se k mému předešlému příspěvku a něčím začni. ZAČNI! Držím ti palce.

Taky trpím nízkým sebevědomím, přitom jsem hezká, mám spoustu kamarádek atd. Myslím, že je to tím, že jsem kdysi na základce zažila dost drsnou šikanu. Přesto, že vypadám opravdu dobře, dodnes si nevěřím a hledám na sobě chyby, připomínám si, co mi říkali spolužáci ze základky. Dost mě to trápí a těm, co se kě mně tak chovali, to nikdy neodpustím. Jsem teď hrozně stydlivá, občas se bojím říct vlastní názor, jsem nerada v centru pozornosti. Mám skvělou rodinu a úžasného přítele, ale nikdomu z nich jsem neřekla a ani neřeknu o tý šikaně, stydím se za to. Zvláš´t před přítelem, kterej je u všech hrozně oblíbený a nikdy nezažil, že by se k němu někdo takhle choval, připadala bych si před tím zostuzená. Myslíte, že mi může psycholog pomoci?

Ahoj, s relaxací ano, ta uklidní, ale o tom, že by ti sama o sobě zvedla sebedůvěru jsem nikdy neslyšela. myslím, že k tomu, aby člověk získal sebedůvěru musí bezpodmínečně poznat sám sebe. Každý k tomu přichází jiným způsobem, který je mu bližší. Já osobně doporučuji studium knih o sebepoznání, odblokování kineziologií, konstituční homeopatii. Jsou úžasné knihy od p.Jordánové, p.Holoubkové. Také doporučuji třeba jet na festival Miluj svůj život, kde je mnoho přednášek zaměřených na poznávání. Přeji úspěch. Ono se to pěkně říká "tak si trochu věř", ale když nás to rodiče nenaučili, naopak to v nás potlačili nebo vyvolali praví opak, tak je cokoli těžké dělat. Nejdřív se musíme vyrovnat s minulostí.