Deprese

Ahoj, děkuji za reakci, ale asi jsem měla napsat, že můj přítel má opakující se depresivní stavy potvrzené doktorem-psychiatrem, ke kterému občas dochází. U nich v rodině se na deprese léčí i jeho babička. A ten doktor mu ty antidepresiva asi nedává když mu rovnou řekl, že je brát nebude. Takže žádná špatná nálada. A s tím sportem nebo nějakou zábavnou činností. Jak už jsem psala, odmítá to, raději se uzavře do sebe "a tiše si trpí". Drogy nebere 100%.

Pro Janu: Bohužel nerozlišuješ dvě úplně různé věci:- deprese jako klinické onemocnění - projevuje se černou náladou, myšlenky se točí v kruhu, provázena nespavostí, úbytkem na váze, stav je dlouhodobější- depresivní nálady, kterým ve větší či menší míře v různých obdobích svého života podléhá každý i naprosto zdravý člověk. Tvůj přítel třeba teď ve větší míře. Zatímco první případ patří jednoznačně do ordinace lékaře-psychiatra a pouze on by měl předepsat příslušné léky (to, že Tvůj přítel odmítá nepředepsaná antidepresiva, je velmi rozumné), je pomoc v druhém případě strašně jednoduchá. Ono totiž každý lidský organizmus si dokáže sám vnitřně vyprodukovat určité chemické látky (jmenují se endorfíny), které okamžitě navodí dobrou náladu, rozjařenost, pocit štěstí a spokojenosti. Endorfíny se v obzvlášť velké míře vyplavují po zvýšené fyzické námaze jako je běh, cvičení, rychlý tanec a pod. Takže pravidelně a v depresivní náladě obzvlášť hodinka tvrdého sportování a bude po problému. Velmi důrazně varuji každého před samoužíváním nepředepsaných antidepresiv. Můžete si způsobit vážné psychické problémy. Jak popisuješ problémy svého partnera tak mne napadá...neužívá on občas náhodou nějaké drogy? To by nebylo moc dobré. Ale i tehdy by existovalo řešení.

Pro Ilču: Z Tvého příspěvku jsem poznal, že se z deprese bezvadně dostáváš. Když to porovnám s prvním mailem, je z Tebe úplně jiný člověk. Mám radost. Sama jsi přišla na to, co je nejdůležitější a co by měl vědět každý člověk: dalším potížím se můžeš vyhnout pouze tehdy, budeš-li na sobě pracovat. Možných cest existuje více (psychoterapie, kineziologie - mimochodem, má Tvoje paní psychologické vzdělání? - Na této cestě může číhat nebezpečí - poraď se s psychiatrem,dále psychoanalýza, jóga atd), každý si může volit podle toho, co mu nejvíc vyhovuje, všechny se však dají shrnout do tří slov: poznej sama sebe. Psychoterapeuti i kineziologové Tě můžou na této cestě provádět, jít však musíš sama. Platí na ní dvě základní pravidla: 1. Čím více úsilí do sebe investuješ, tím větší užitek z toho budeš mít 2. Proces sebepoznávání je dost bolestivý, prožiješ si řadu nepříjemných prožitků. Tím se však vnitřně očistíš. Víš, budeš si postupně vybavovat a na vědomé úrovni prociťovat všechno to špatné, co sis uklidila do svého nevědomí. Teď o těch věcech nevíš, ale jsou to právě ony, které Tě trápí a ubližují Ti. Snad už jen jednu věc: cesta sebepoznávání nikdy nekončí. Na této cestě Ti přeju hodně štěstí. Ivan

Ahoj, možná by jste mi někdo mohli poradit. Já sama depresemi netrpím, ale mám přítele, který ano. Ráda bych mu pomohla, když vidím, že do toho zase "spadl", ale nevím jak. Nevím, jak ho z toho dostat. Zkoušela jsem různé - rozptýlit ho nějakou činností, snažila jsem se ho donutit k tomu, aby mi sděloval své pocity, aby se mnou mluvil o tom, na co zrovna myslí. Ale nepomáhá nic. Zkoušela jsem i prostě jenom být s ním, aniž bychom spolu komunikovali, ale to mi moc nejde, protože jsem od přírody spíše "ukecaná" a prostě mi nedělá dobře ,když jenom koukám, jak se trápí a nic nepodnikám. prosím o každou radu, určitě vyzkouším, co se dá. Ještě je myslím důležitý, jak k depresi přistupuje můj partner. Tvrdí totiž, že když má depresi, tak si ji prostě musí prožít, protože kdyby se jí nějak vědomě snažil zbavit, stejně by v podvědomí zůstala a projevila by se stejně a ještě v horší formě. A zásadně odmítá brát antidepresiva. Co si o tom myslíte? Já jsem se totiž s člověkěm, který trpí depresi setkala poprvé a jako na potvoru mi na něm opravdu dost záleží.

Ahoj Ivane a všichni, kdo jste meli čas si přečíst moje řádky a vůbec se zajímat o můj stav. Dostala jsem od kamarádky tip na jednu paní, která se zabývá kineziologií a tak jsem se za ní vypravila. Kromě toho, že beru léky předepsané lékařkou, chodím ještě na terapie, kde pomocí kineziologie nacházím sama sebe. Myslím, že je třeba věřit, že se uzdravím a už mě nebudou zužovat moje černé myšlenky. Pomalu se jich zbavuji. Uznala jsem, že jsem sobecká a neumím odpouštět. Právě pracuji na tom, jak nedávat vinu rodičům, že mě přivedli na tento svět a když už jsem tady a oni na mě neměli čas, tak jim ukážu, že jsem tady ráda. Musí tu přece být někdo, kdo mě chce brát takovou jaká jsem.

Ahoj Leni,budes-li mit zajem napis mi e-mail, ziju taky mimo Ceskou republiku >gonjar"post.cz

Ahoj Leni, nevim kde ted bydlis, kazdopadne ja jsem take bydlela v cizine, vratila jsem se az nedavno, takze presne vim, o cem mluvis. Pokud tedy chces, muzes napsat ;oD

Ahoj, je mi 17 a rada bych si dopisovala s nekym, komu bych se mohla sverit a kdo je treba take trochu v depresi, jako ja. Nebydlim v Cechach a lide kolem me tu suzuji. Myslim, ze si potrebujeme navzajem moc pomahat, protoze sami bychom nic nezvladli. Dekuji tisicekrat komukoli, kdo mi odpovi. Tesim se na Tebe, ahoj, Lenka

Ahoj vsichni, kdo trpite depresi. Je treba si najit nekoho, kdo vas bez prerusovani vyslechne, trba zavolat i na linku duvery a vypovidat se z toho, jak dlouho budete chtit. To vam pomuze uvolnit stresy, ktere se nahromadily. Nebojte se lidi, vzdy se nakonec najde spriznena duse. Nemate-li nikoho, vytvorte si nejaky idol, se kterym si budete povidat, treba si vemte nejakou fotografii a vypovidejte se, vybrecte tak dlouho, az se uvolnite, az vas to unavi. Jenom zadna sebevrazda. To nema smysl. Narodili jsme se vsichni proto, abychom zvladli sve zivotni poslani, a cim horsi okolnosti musime prozivat, tim silnejsi osobnost vytvarime. Je to nase skola zivota. Az se tim projde, zustanou zkusenosti, porozumeni ostatnim podobnym a sami pak budete mit moznost pomahat druhym. Vsechno zle je k necemu dobre, na to nezapominejte. Na svete nejsme sami i kdyz to tak nekdy vypada. Obratte se na Andely, at vam pomuzou najit chut do zivota. Nikdy nejsme sami!!! Komunikujte s nima. Pomuzou vzdy, ale clovek je musi o pomoc pozadat. Memuzou se sami michat do lidskych zalezitosti, nejsou-li prizvani. Ale jsou tu, jsou s nami. A nevadi, nema-li nas nikdo rad. Na cem zalezi je to, ze my sami muzeme mit radi koho chcema, to je nejdulezitejsi. A tak mejme radi a nevadi, neni-li nase laska opetovana. Jsme to my, kdo prozivame lasku a druhy nechce-li, ochuzuje sam sebe. Ja vas mam vsechny rada, mam rada vsechny lidske duse a jsem s vaami. Zijte kazdy svuj zivot tak, jak nejlepe umite a nekritizujte se za to. Ucite se zit. Delaate jen to, co jste se naucili a zdokonalujte se v tom. Jeste jednou MAM VAS RADA !!!!!Jarka

Ahoj Milado!evim sice, co ti tvuj bratr vyvedl a proc ses s nim nepohodla, ale tve deprese prameni z tohoto problemu. Proto nemyssli na dalsi nemoce, jak sama rikas, ze mas obavy, aby to nebylo po zdrav.strance jeste horsi. Myslim, ze deprese je dost obsahle tema k prozkoumani. Dam Ti navod, jak se budes moci pozvolna depsese zbavit. Spociva v ODPUSTENI.Upozorni okoli, ze potrebujes odpocinek, abys nebyla rusena.Lehni si, nebo sedni, co ti vic vyhovuje, ale vyber to, co te neuvede do spanku. Sedis-li, nezaklanej hlavu priliz dozadu.Zavri oci a pocitej pomalu od 10 k 1. Budes-li stale neklidna, opakuj pocitani kolikrat chces, az sama pocitis, ze tve telo i mysl odpociva, ale nespi.Ted zacni s predstavivosti. Predstav si, ze se nachazis na krasnem klidnem miste, dle tveho prani, muze byt i vymyslene a procituj, jak se tam citis prijemne a bezpecne.Pak tam pozvi i sveho bratra. Pozvi ho s laskou a predstav si ho v zivotni velikosti, jak stoji pred tebou. Stoji mlcky a ceka tve reakce.Ty sama si to s nim vyrikej, uprimne mu rekni vse, co mas na srdci, cim ti ublizil a jak se ted citis. Bud co nejuprimnejsi a povidej si s nim tak dlouho, az sama pocitis, ze te pochopil.Paak mu dej najevo, ze mu odpoustis a pozadej ho at odpusti i on tobe, ze ses nechovala tak, jak si on predstavoval. Az pocitis, ze nastalo vzajemne odpusteni, obejmi ho a pozehnej mu. Propust ho s laskou.Pak se pomaloucku vrat v myslenkach zpet do pritomnosti.Budes-li citit potrebu cely akt odpusteni priste opakovat, zopakuj ho, kdykoliv to budes potrebovat.Budes tim pusobit psychicky na tveho bratra.Po urcitem case se tvuj bratr zacne menit a tvuj stav se zacne zlepsovat. Bolesti hlavy zmizi a ostatni symptomy deprese taky. Nebudes potrebovat prasky ani doktory.A omlouvam se, za tykani, lip se mi hovori kamaradskou formou.Preji ti brzke uzdraveni.Jeste jedna rada : kdykoliv budes mit s nekym neprijemnost, provadej >odpusteni

Pro Ilču: Je vynikající, že jsi se konečně odhodlala (i když pod nátlakem okolností)obrátit na odborníky. Samotná jsi absolutně neměla šanci situaci zvládnout. Ale: teď jsi v situaci člověka, který v životě nebyl u zubaře, ústa má plná zubních kazů a k lékaři se dostavil až s akutním zánětem okostnice.To je dost bolestivé onemocnění. Tím chci naznačit, že nemůžeš čekat zázraky a okamžité vyléčení ze dne na den. To prostě nejde. Pod vlivem léků se Tvůj stav postupně upraví, často se však musí hledat nejvhodnější léková kombinace i dávkování (podle individuální odezvy)a to může chvíli trvat. Ze všeho nejdůležitější je teď: 1. Nepřerušovat kontakt s psychiatrem 2. Za každou cenu užívej léky přesně tak, jak to máš předepsané, i když budeš mít dojem, že se nic neděje. Pokud bys měla potíže vyvolané léky, konzultuj problém s lékařem, ale sama nic nevysazuj. Po určité době, až se upraví Tvůj akutní stav, tak Tě pravděpodobně lékařka bude orientovat na psychoterapii čili léčbu duše. Ale o tom až někdy jindy. Zdravím a přeju hodně úspěchů.

Po jedné neprospané a bezdůvodně probrečené noci jsem se z te mé hýčkané deprese zhroutila. Když mě manžel viděl,jak se třesu zchoulená na zemi a nevím co povídám, sebral mě a odvezl k doktoru.Dostala jsem injekci pro uklidnění a doporučení k psychiatrovi.Tam mi řekli,že mě můžou objednat až za 14 dní.Nakonec jsem se jim tam vnutila,ale musela jsem si počkat,až se vyšetří pacienti,kteří byli objednaní.Po půl hodinovém vyšetření u mladé,milé lékařky,u mě byla konstatována deprese.Dostala jsem ZOLOFT a LEXAURIN.Léky beru zatím 7 dní. Jsem zvědavá na další výsledky.Zatím je mi trochu lépe,když se oblbnu Lexaurinem.Ilča

Vsichni, kteri trpite depresi ci uzkostmi ci nejakymi podobnymi psychickymi bolestmi: prosim, vyhledejte odbornou pomoc - nejlepe psychiatra. Pokuste se mu sve pocity a problemy sdelit - neni to vzdy tak jednoduche. Prosim, udelejte to, protoze tyto stavy se opravdu nedaji zvladnout vuli, rozhodnutim, aktivitou, koupi psa nebo prochazkou pod sluncem. At se budete snazit sebevic, vzdy se vam bude vracet myslenka na to, jak jste nemozni, zbytecni, nikdo vas nema rad... Je to skutecne o te chemii v mozku. Je treba odborne lecby. Ja sama jsem trpela depresivni poruchou cca 10 let, kazdy 1 - 2 roky prisla 1/2 - 1 rocni deprese, ze ktere se nedalo dostat. Pred par mesici uz jsem nemohla dal, uz bych to sama asi opravdu nezvladla. Obratila jsem se na odborniky - psycholog, psychiatr, obvodni lekar a byla mi predepsana antidepresiva Seropram (zaroven psychoterapie). Diky Bohu behem 1 mesice zabraly. Lecba pry bude trvat kolem 1/2 roku, mozna i dele. Nyni si rvu vlasy, ze jsem nevyhledala pomoc drive (mela jsem spoustu duvodu, nektere - napriklad averze vuci lekum jsem se dosetla i v teto diskuzi). Kvalita zivota s depresi a bez deprese je NESROVNATELNA.

Ahoj Lucko,byla bych ráda,kdyby si mě mohla napsat kontakt na nějakou lékařskou pomoc,třeba na někoho s kým Ty jsi spokojená.Jsem ze Strakonic.Já se v té depresi plácám ještě dnes a nevypadá to,že by se něco změnilo.Protože nechodím ani do práce a pokud nemusím,nejsem ani schopná vyjít mezi lidi.Chtěla jsem si přečíst nějakou knížku,ale nejsem schopná vnímat děj.To co teď prožívám je nejhorší stav v mém životě a budu ráda,když mi napíšeš na někoho kontakt.Díky předem Ilona

POZOR PŘEDCHOZÍ TEXT NEBYL PRAVOPISNĚ KONTROLOVÁN!Přemysl Vlček (22 let)

Milí přátelé s úzkostí a depresí,deprese i úzkost lze dobře zvládnout kombinací ANTIDEPRESIV (serotonergnních) + PSYCHOTERAPIÍ (Rogers, psychoanalýza, KBT aj.)Něco k lékům:Lze jim důvěřovat, antidepresiva fungují tím, že zvyšují množství např. serotoninu, ale nikoliv cizího ale našeho vlastního tím, že ho "šetří".Jak to funguje: Chuť k jídlu, spánek, rozčílení, pocity, nálady, to vše probíhá a je měřitelné při změnách tzv neurochemických poslů (neurotramitery: noradrenalin, serotonin, dopamin, subst. typu P aj.). Zdá se že úzkost a deprese je spojena s neurotransmiterem SEROTONINEM v doprovodu s NORADRENALINEM. Představte si, že máte injekční stříkačku a v ní serotonin, látka, která "tahá za píst" a vypuzuje serotonin je noradrenalin. Deprese se rovná (z biochemického hlediska)příliš velkému vylévání serotoninu a jeho nedostatečnému doplňování. A je tu úzkost, deprese. Tento velmi zjednodušený model dobře vysvětluje fungování mozku ve stresu.Stres není jenom vystavení náročné situaci během 20 minut v tramvaji, ale je to i třeba dlouhodobá zátěž, kdy člověk vstupuje do nové etapy svého života (stáří, dospívání) a je vystaven novým zatěžkávacím zkouškám.Jaká jsou antidepresiva?1) tricyklická ADPůsobí jak na regulaci serotoninu, tak i noradrenalinu. Aktivní látky působí v celém organismu (nejsou selektivní pro mozek), a proto mají některé nepříjemné vedlejší účinky. Dá se jim předejít velmi pomalým postupným zvyšováním dávek až k dávce pro toho či onoho pacienta nejpřijatelnější.Tricyklika jsou zvláštní i svým protibolestivým působením, např., amitriptylin už v dávce 25 mg některým pacientům s chronickou bolestí (těžké artritidy, artrozy, nádory) velmi pomáhá. Amitriptylin je vůbec zvláštním antidepresivem a alternativou analgetik u artroz z toho důvodu, že je i silným antihistaminikem. Histamin je mediátor (sdělovatel, průběžce) zánětu, který je u kloubních onemocnění vždy přítomen (obraz nespec. záň.).Původním československým antidepresivem je DOSULEPIN (Prothiaden), má mírnější vedlejší účinky než amitriptylin, je i nespecifickým podpůrcem imunitních reakcí (imunostimulans). Dosulepin britští, ale i čeští a slovenští lékaři využívaji jako přídatnou léčbu u nádorových onemocnění všech druhů.Dosulepin působí o něco více noradrenergní cestou. V tom se liší o proti amitriptylinu, který je serotonergnější.Dosulepin i amitriptylin působí proti úzkosti velmi podobně, akorát, že dosulepin zahajuje svůj tah přes noradrenalin, zatímco amitriptylin přes serotonin (spíše než přes NA). Tento fakt omezuje užití dosulepinu u panických záchvatů (náhlý hrůzný strach, že se mohu zbláznit, že se svět kolem mne zřítí, všezaplavující úzkost). Taková úzkost je zprvu totiž "noradrenergní" a dosulepin by mohl zhoršit příznaky tohoto záchvatu tím, že jeho aktivujíci účinek (síla) by se sečetla s NA sílou daného záchvatu. Protože i dosulepin funguje systémově tzv. obousměrně (zpětná vazba) s odstupem času i on odstraní panickou ataku, ale z důvodů uvedených výše, není dosulepin lékem první volby u panických atak.Tam, kde však je úzkost doprovázena svalovou slabosti, netečností organismu, je dosulepin vhodným aktivátorem. Zdá se že z výše uvedeného také vyplývá, že dosulepin by mohl být alternativním lékem u chronického únavového syndromu. Užívání doslulepinu je dle volby lékaře.Amitriptylin byl prvním lékem, který byl použit přímo k léčbě návalů úzkosti, je spíše serotonergní (jak je napsáno výše), a v malých počátečních dávkách i u citlivých pacientů působí jako "příjemně tlumivý". (platí pro počáteční dávky do 10 mg pro die!)Užívání amitriptylinu je dle volby lékaře (nejlépe však na noc)To co jsem napsal o dosulepinu platí i pro nortriptylin a též pro imipramin., aj. NA TCA.Derivátem imipraminu je CLOMIPRAMIN.Clomipramin je nejsilnějším TCA co se týče do vychytávání serotoninu.Clomipramin je o něco selektivnější (výběrovější) než amitriptylin, je jemnější a je spolehlivým lékem u pacientů s obsedantní neurózou. Nutkavé příznaky (myšlenky, které nutí pacienta přemyšlet o věcech kterého silně zúskostňují pro svoji nesmyslnost, odstíněnou agresivitu apod.) jsou značně spojeny se serotoninovým metabolismem. Clomipramin řeší všechny výše uvedené potíže (deprese exogenní-endogenní, úzkosti, chronická bolest, nadorová onemocnění - poslední dvě jako adjuvancia tj. přídatná léčba).Clomipramin je však nebezpečný pro potenciální epileptiky je proto vhodne doprovodit léčbu clomipraminem některým s antiepileptik (tyto léky prozměnu vychytávají gamaaminomáselnou kyselinu(GABA). látky a názvy léků:amitriptylin (v ČR je dostupný pod názvem amitriptylin 25 a 50 tbl.) D: 10 - 200 mgdosulepin(Prothiaden 10,25,75) D: 25 - 200 (300) mg imipramin(Melipramin 25) D: 25 - 200 (300) mgnortriptylin(Nortrilen 25) 25 - 200 mgclomipramin(Anafranil 20, 75 RT, Hydiphen (?))D: 10 - 200 (250) mgSSRI: Selektivní vychytávače (reuptaky)inh. serotoninu,jsou léky, které se přímo soustřeďují na serotonergní neurotransmisi, jsou selektivní (působí pouze v mozku), proto mají málo vedlejších účinků. Mezi různými SSRI léky jsou malé rozdíly, ale přesto je zřejmé, že někteří pacienti lépe přijímají to či ono SSRI o proti jinému. SSRI je vhodné pro dlouhodobé úžívání u nemocných s chronifikující úzkostí či depresí. Osvědčila se i kombina s lithiem. Někteří lékaři kombinují mírně TCA s větším množstvím SSRI (Amitriptyli na noc, jako léčba spánku). Z farmakodynamiky AD je zřejmé, že oba léky se vzájemě podporují.Léky (bez dávkování):sertralin(Zoloft)paroxetin(Seroxat)fluoxetin(Deprex)citalopram(Seropram)fluvoxamin(Fevarin)IMAO:Krátce: Jestliže zábráním metabolismu (odbourávání) nějaké látky, zvýším její koncentraci. "Likvidátorem monoaminů (ser, NA, aj.) je proces, kdy molekulu rozřeďujeme molekulou kyslíku, až k úplnému odstranění. Enzym, který vnáší "kyslík" do molekul serotoninu a NA aj. je monoaminooxidaza zkr. MAO. Léky, které blokují MAO jsou IMAO (inh. MAO).Tranylcypromin, je vynikajícím antidepresivem v těch případech, kde deprese má "zvláštní tvar" je prostoupena atypickými příznaky. Protože je neselektivní, inhibuje MAO v celém organismu, což může při natrávení tyraminových potravin způsobit hypertonický kolaps! (Rychle se zvýší krevní tlak!, v důsledku periferního NA.). Drží se proto přísná dieta.Moclobemid je selektivním (pouze pro mozek) IMAO, tedy S-IMAO. Je zde analogie mezi TCA vs. SSRI.U moclobemidu se nedrží dieta, má mnohem méně tzv. vzácných vedl. přízn.Léky bez dávkování:tranylcypromin(Parnate)moclobemid(Aurorix)Přírodní bylinná IMAO.Do České a Slovenské republiky přišel derivát hypericinu (výtažek z třezalky tečkované), působením je hypericin příbuzný s IMAO, je velmi jemný a zdá se že i bezpečný.Lék: hypericin (JARSIN 300)BUSPIRIONBuspirion není antitidepresivem, ale je přímo zaměřen na úzkost, je to anxiolytikum nebenzodiazepaminového typu. Je nenávykové a v budoucnu se stane lékem první volby u akutních úzkostných onemocnění (panická ataka, OCD aj).Buspirion upravuje membránu neuronu tak, že do ni vtéka více serotoninu. Buspirion mozek přímo dotuje serotoninem. Zdá se že bude využíván i v protialkoholní léčbě jako lék alternativní volby.Lék: bez dávkováníbuspirion:(Buspar)Pozor! Text je pouze populárního rázu!Pozor! Pravopisné chyby nebyly upraveny!Přemysl V l č e k (78)email: premysl.vlcek"email.cz

Pane x, dnes jsem úplně náhodou narazila na toto téma a jak to tak pročítám, docela se děsím, že jste ještě nenavštívil žádného odborníka. Vím, o čem mluvím a také vím, jak je to těžké a ještě těžší je, narazit na toho správného. Sama jsem si prožila něco hodně podobného, dalo mi to hodně práce, než jsem pochopila, že jde o depresi. Sáhla jsem si na dno a dnes jsem ráda, že je to za mnou, už se mi ani nechce věřit tomu, jaké hrůzy jsem si prožila. Můj život byl k ničemu, nikomu jsem nebyla nic platná, nikdo mě neměl rád, fyzicky mi bylo šíleně a nikdo mi neuměl pomoci. Slítala jsem všechny možné doktory, protože prvně se muselo přijít na to, od čeho jsou všechny ty nevolosti, únava atd, prodělala jsem řadu více méně zbytečných vyšetření a teprve po třech letech plácání se životem, mi bylo řečeno,že je to stav deprese. Další problém byl, že žádné léky mi nepomáhaly, ty těžšího kalibru jsem nesnášela a už jsem šílela, jen při pomyšlení, že u dalšího léku zjistím po 3 nedělích,že opět není pro mě.(Nakonec byl nejlepší ze všeho Neurol a změna stravy). A já zoufale potřebovala pomoc a to hned a měla jsem tu samou chuť jako ty, vykřičet to do světa, prosím vás, najde se člověk, který mi pomůže? A to si myslím, je první pozitivní krok. Nechceš se s tímto stavem smířit, chceš žít. A je fakt boj o holý život, nakonec, až budeš z nejhoršího venku, si uvědomíš, že k životu toho zas až tak moc nepotřebuješ. Ale to předbíhám.Já jsem na to šla tak, že jsem si o tom prvně něco přečetla,např. kniha (ne nezáživná, ani tlustá) Ján Praško - Pomoc v zoufalství a beznaději,R. Honzák - Strach, tréma, úzkost a jak je zvládnout. Zároveň jsem vyhledala pomoc u odborníka - ta byla úplně nejdůležitější, ale upozorňuji, že až 3. terapeutka mi sedla. I když byla daleko mladší než já, pomohla mi zcela zásadně a ani neradila, spíš mě vedla krůček po krůčku ven z toho bahna. Dávala mi různé úkoly, nelze vše popisovat, ale opatrně mě vedla k trochu jinému myšlení než bylo to moje a naučila mě se i smířit s věcmi, které prostě nemůžu změnit. Vše je hodně zdlouhavé, ale stojí to za to to podstoupit, ale trochu se musíte snažit i vy sám, i když to je to nejtěžší, ale pochvalte se za ¨vše, co se vám jen trochu povede a oddejte se tomu, co vás baví, co vám dělá dobře. U mně to bylo psaní (jak je vidět), dokonce mi publikovali pár povídek a to mě velice povzbudilo, pokud jste spíš pasivní - dojděte si na masáž, pustťe si hudbu, která vám dělá dobře, pokud jste spíš aktivnější, běhejte, zacvičte si, ale nedá se do toho nutit, spíš si uložte něco jako malý úkol, např. dnes pro sebe udělám to a to,a zkuste aspoň malou část splnit. A pak se odměňte, čímkoliv, co vám udělá dobře.A až půjdete ven, všimněte si, kolem čeho procházíte, všimněte si, co kolem roste, dívejte se, jak prší,podívejte se na nebe. A ještě se vás zeptám, máte někoho, koho máte rád? No, návod na to jak z toho všeho ven, vám asi nedám, ale budu ráda, pokud vám moje řádky aspoň trochu pomůžou. Ozvěte se, Eva.

Milá Ilčo, od malička mívám hodně deprese. Začali po rozvodu mých rodičů; nevydařené druhé svatby mojí mámi; můj vztah s otcem je dodnes studený, protože mi neustále říká, že jsem tlustá (jeho nová žena mám cca. 45 kg i s postelí) a takhle bych mohla jmenovat dál. Mám teď taky depku. Je to už půl roku a důvodem je krize s mým přítelem po osmi letech. Vypadá to, že to překonáváme, ale chce to hodně úsilí a odříkání. Proč ti to všechno píšu je to, že jsem začala chodit na psychoterapie a to každý týden. Kopala jsem se k tomu několik týdnů, ale pak jsem sebrala odvahu a objednala se. Před příchodem na první diskuzi jsem se hrozně bála a říkala si, že přece nejsem tak velký blázen a že na mě budou všichni koukat. Jenže opak byl pravdou. Jsou tam hrozně milí lidi a chodím k jedné milé paní, která je tak hrozně přirozená, až žasnu. Cítíš z ní totiž úlevu a úplně sama se otevřeš k řešení problému. Od prvního dne si získala moji důvěru a já zcela otevřeně můžu hovořit. Moc ti to doporučuji, opravdu. Já jsem z Prahy a kdybys potřebovala kontakt, tak ti ho ráda dám. Stáčí odepsat do odpovědi. Držím ti palce a budu ráda když se mi ozveš.

Milá Ilčo, myslela jsem si, že občas mívám deprese, ale po přečtení Tvého příspěvku jsem zjistila, že jsem spíš mívala. Bylo to v pubertě a pak mi to vydrželo asi do 17 let. Díky bohu je to pryč. Když jsem si přečetla tvůj dopis, bylo mi trochu smutno. Prosím vyhledej odbornou pomoc, vždyť nemůžeš energii jiným jen dávat, nauč se ji někde i získávat. Přála bych Ti, aby se Tvůj život prosvětlil a prozářil, klidem a pohodou, nějakým zájmem, který Tě bude motivovat. Držím palce. Občas je mi hodně smutno a pak jdu ven a snažím se hodně dýchat na čerstvém vzduchu, aby se mi mozek víc okysličil a chemická továrna v mé hlavě začala pracovat. Jen se přemoct a jít na vzduch, do přírody. Pak je pohoda.

Pro Ilcu:Ne, nejsi blázen. Podle mé laické diagnózy trpíš akutní formou deprese. Jedná se o onemocnění, které je v této fázi úspěšně léčitelné farmakoterapií t.j. léky, které ovšem musí být užívány pouze na základě lékařského předpisu a pod dohledem zkušeného odborníka (nejlépe psychiatra). Antidepresiva nejsou návyková. Jejich nevýhodou je, že léčebný efekt se dostavuje cca 20 - 40 dní po začátku léčby.Tvé onemocnění souvisí s poruchou biochemických reakcí v mozkové tkáni a je tudíž jen málo ovlivnitelné vůlí. Po odeznění akutní fáze je v rámci prevence možných recidiv účinná psychoterapie.Vyhledej odbornou pomoc!