Agorafobie

Neznáte náhodou někdo v Brně doktora, kterej by "léčil" řízenou agorafobií? Myslím si totiž, že by mi to pomohlo. Potřebuji zvládnout spíš fyzické projevy než psychické. Díky.

Ahojte baby.Peter ma naozaj pravdu.Ja som pisala ze tiez tak trpim ako Monika,ale ja nepijem,myslela som tim psychicke problemy.Alkohol velmi oslabuje nervy a potom sa clovek citi este horsie.Neodcudzujem vsak ludi,ktory piju aby zabudli,lebo viem ako sa trapia.Dasa,pises ze uzivas xanax,ale ten je dost silny.Nebyvas ospata a unavena s neho?Ja som ho brala pekne davno,ale bola som ako nepritomna.Vsetkych Vas zdravim a prajem aby ste vsetko zvladli.pa

Ahojte baby.Tiež som to riešil v mynulosti alkoholom a drogami ale poviem vám že to malo nakoniec vždy opačný účinok.Nakoniec som dostal panickú poruchu.Súhlasím s názorom, že človek je individualista a na každého to pôsobí ináč.Nechcem vám nič radiť alebo dávať nejaké ponaučenia, lebo o tom ste už určite počuli viac než dosť.Skúste samé prísť na to čo by vám pomohlo,ale alkohol to určite nebude.Ten vaše problémy len prehlbi.Ja sám už abstinujem skoro rok a zatial sa mi darí.Bol som namočení v alkohole a drogách 10rokov.Dá sa na sebe popracovať a prekonať to.Len treba chcieť.Dá sa to zvládnuť aj bez toho aby ste si niečo vypili alebo strelili.Skúste to,určite to pomôže.Držím vám palce!!!!

Ahoj Moniko,bojuju už také 4 roky a už jsem unavená a zjistila jsem, že nemá smysl vysvětlovat někomu jak se cítím a proč nechci někam jít-je to zbytečné,ten kdo nezažil nemůže pochopit.Někdy je lépe, někdy hůř.Nejhorší byly začátky.Pak jsem užívala Zoloft.Teď mám v kabelce pojistku-Xanax.Ale jinak alkohol užívám jako prevenci,myslím že utlumuje centrum, které ty pocity vytváří,když jsem někde restaurace,chata,výstava,dovolená dám si panáka a je to snesitelnější, ale vypadá to jako bych nemohla být bez alkoholu,ale to už taky nikomu nevyvětluju.Zkus pít v menších dávkách a neopíjej se,budeš utlumená a nebude Ti potom špatně,protože střízlivění+úzkost+deprese to je peklo.Znám to.Drž se

Ahoj Monika.Viem ako ti je a ako sa trapis,ale pitim sa nic nevyriesi.Je ti fajn,ale len na chvilu.Skus zabojovat nevzdavaj sa.Mozno sa nemam starat,ale ja to tiez prezivam a je to lepsie ako volakedy.A verim ze to zvladnem.Skusto aj ty.Pa

Ahoj všichni,je mi 22 a pocity strachu ze všeho mám zhruba 4 roky,"léčim" si to chlastem,což je hrozný,piju třeba 3 dny vkuse abych oddálila tyto pocity,a když střízlivim,tak je to nejhorší,mám prostě pocity,že se zbláznim,mám to v hlavě a je to šílený,nemohu nic dělat,musim třeba někomu zavolat,aby pro mě přijel,jím akorát diazepamy,lexauriny,neuroly apd

Ahojky,měla jsem úplně stejný problém jako ty.Došla jsem dokonce do takové fáze,že už jsem nemohla ani vycházet z bytu a záchvaty(návaly horka,bušení) mě přepadaly i doma.Byla jsem z toho zoufalá,furt jsem brečela a dokonce jsem pomýšlela na sebevraždu.V buse mě to taky několikrát chytlo a dvakrát jsem si volala sanitku.Ale z vyšetření nic nezjistili,maximálně zvýšený tep ze stresu,ale já jsem měla pocit,že umřu.Pomohla mi až psycholožka,která mi předepsala antidepresiva(Seropram) a prášky proti panické úzkosti (Atarax).Během měsíce jsem se dala dohromady a teď už konečně žiju normální život.Brášky beru už přes rok.Zkoušela jsem je vysadit,ale nemoc se začala pomalu vracet,takže je beru stále.Napiš,jak jsi na tom teď...Měj se Kristy

Tino, popis nasvědčuje tomu, že je to agorafobie.Na www.diagnozy.cz je k přehrátí tv pořad a literatura k ní je především od MUDr.Praška, zejména z nakladatelství Grada.Léčí se v první fázi léky a pokračuje se psychoterapií. Agorafobie je nepříjemné, ale léčitelná. Je třeba mít trpělivost, protože psychika se hojí dlouho. Agorafobie bývá jedním z příznaků panické poruchy, více bys mohla najít na www.lundbeck.cz v literatuře pro pacienty, taky od Praška...Přeju Ti, aby ses začala léčit a bylo líp...

Nevím, jestli je to agorafobie, ale já nesnáším široké přechody přes silnici, haly, nádražní haly, prosklené obchodní domy, vše, co je rozsáhlé a veliké. Je mi přitom zle, podlamují se mi nohy a nemůžu jít. Nezvládám to, nevím, co to je, mám to odjakživa. Nezvládnu ani sejít velké schody, musím se někoho držet, jinak nejdu. Dost mě to omezuje, nevím, proč to tak je, nevím jak to zvládnout. Byla bych vděčná tomu, kdo by mi poradil.

Čtěte na doktorce panickou poruchu! Agorafobie je její součástí. Bez antidepresiv a psychoterapie se z toho vlastní vůlí nedostanete. Jsem na tom stejně, díky AD se můj život začíná zlepšovat.Hodně sil přeju všem.

Ahoj,zdravím všechny,co trpí stejnými problémy jako já.MHD je pro mě noční murou,do metra mě nikdo nedostane,už několikrát jsem tam skolabovala,v autobuse trpím strašnými návaly horka a pocením,jen tramvaj,tou ještě mohu jezdit.Jsem z toho zoufalá,mohl by mi někdo prosím poradit,co s tim dělat a jak se toho zbavit,díky a mějte se

Ahojky, taky jsem mela tento problem, ktery nastal asi pred necelym pul rokem.Bylo to zapříčiněné tím,ze jsem nebyla spokojena v praci, vecne vystresovana, prepracovana. Sef si na me lecil vsechny neduhy. Pak jsem se zhroutila a od te doby to zacalo.Strach, uzkost z restauraci, ze supermarketu, vubec jsem nechapala, co to je.Vsechna vysetreni dopadla O.K.Pak jsem se docetla, ze to je psychicka porucha a ze pomuzou leky, co predepise psychiatr a nebo zvitezit sama nad sebou. Zvolila jsem tu druhou cestu, i kdyz je delsi. Proste ty problematicke situace vyhledavam a zvykam si byt co nejvic mezi lidma a snazim se najit na tom nejake pozitivum,proste jsem si tim vyresila i praci.Ted si me vic vazi,mam lepsi plat.... A ani nemam odvahu zavolat psychiatrovi, nechci do sebe dostavat ani ty chemikalie. JO, a absolvovala jsem regresni terapii - taky se tady o ni pise, a taky mi hodne pomaha. Ted uz jsem skoro O.K., ale jeste nekdy sem tam nejaky zablesk - rychle ho zazenu.Je asi dulezite se necim zabavit.

ahoj vsetci!! ,ci verite alebo nie, vazne som do teraz nevedela ci som blazon, alebo som vazne chora, teraz som si vsak oddychla,lebo viem ze nie som sama. prvykrat som dostala panicky strach asi pred 5 mesiacmi, a nevenovala som tomu pozornost,tak isto ani po druhykrat ,no moj treti zachvat bol tak silny, ze som myslela ze sa zblazdnim.Ked tak pozeram do zadu,je to asi koli tomu ze som zmenila prostredia( odcestovalka som do londyna robit au/pair) zrejme som bola vo vecsom strese..neviem..jednoducho hladam pricinu,a neviem z coho som to mohla dostat,stale som bola silna osobnost a au pair som tu robila aj mynuli rok a nic mi nebolo, teraz som zavisla na svojom chlapcivy, nemozem cestovat sama, nemozem byt doma sama..nechapem to, jednoducho mi je stale zle lebo na to myslim, neviem sa toho zbavit,je mi zle od alutka, a naraz mi to ovplyvni celu mysel, a je to tu...je to najneprijemnejsi pocit na svete, tazko sa mi dycha, hrozne!!!ako sa toho mam zbavit?? vazne takto zit nechcem!!,andidepresiva brat nechcem, lebo som pocula ze sa od nich hrozne pribera, a clovek je len unaveny!!!,pomozte mi!!dakujem

ahoj Radko,máš pravdu, Praško je skvělý. Mě moc pomohla jeho brožurka Trpíte záchvaty panické úzkosti, kde se píše i o agorafobii a o tom, co se s člověkem děje např. při jízdě metrem. Ještě v lednu pro mě byl problém obejít dům. Dneska vez obtíží chodím do práce /učím na střední škole/. Chce to uvědomit si, že ty pocity jsou sice nepříjemné, ale že na ně prostě nemůžu umřít a pak už se jen postupně vystavovat situacím, z kterých máte strach. Nejdůležitější je se po takové akci odměnit nějakou dobrotou:))

ahoj vsem kdo trpite agorafobii. Ja mela ted jednu intenzivnejsi prihodu v metru a diky te jsem zjistila, ze potichu se vyhybam situacim jako metro,obchod, kino, . . atd. uz tak ctyri roky. Vsem doporucuji precteni knizky od pana doktora Jana Praska - Jak zvladnout panicku a strach cestovat od nakl. Grada. Zjistite kolik moc nas je a ze jsou lide i mnohem vic postizeni touto nemoci a hlavne jsou tam dobre rady, jak z toho bludneho kruhu ven, i kdyz pomoc odbornika to taky potrebuje. To je zatim moje rada. Ja ted zas uz tyden sedim u telefonniho sluchatka a snazim se objednat na psychiatrii, tak mi drzte palec :o) Vsem preji hodne stesti v boji s touhle obludou :o)

Už dlouho zjišťuju, že mam to samý. Než abych stála v obchodě frontu na košík, radši odejdu a jedu do hypermarketu na konci města. Ačkoliv tam nestojim frontu na košík, dělá se mi tam zle, buší mi srdce a je mi horko. Taky bych nikdy nešla se zmrzlinou po městě a stravování u stánků je pro mě nemožný. Sednout si do kavárny plné lidí, zábavy, koncerty, diskotéky, problém.

Děkuju moc za rady. Už jenom to, že vím, že takové "onemocnění" je oficiální a nejsou to jen bludy z mý hlavy, mě uklidnilo. Teď vím, kudy se mám dál vydat. Děkuju a dám vědět.

Iliško, takže jsem se trefila.Podle té šaliny, usuzuji, že jsi z Brna. Možná by Ti stačil psycholog, protože agorafobie je o nácviku absolvování nepříjemných situací pomocí relaxačních technik. Kognitivně behaviorální terapie se tomu říká. Jestli máš solidního obvodního lékaře, ať Ti napíše doporučení nejlépe k psychologovi i psychiatrovi, oba ho zřejmě budou kvůli zdravotní pojišťovně potřebovat. A taky Ti doporučuju, abys poskytla informace svému příteli, může ti být oporou a užitečně nápomocen během terapie.Na www.grada.cz se podívej po knížkách autora MUDr.Jána Praška, ten se touto problematikou zabývá a napsal spoustu knih pro pastižené.Taky na www.diagnozy.cz najdeš v archivu Čt2 pořad o agorafobii. Někomu stačí, když ví, o co jde a jak proti tomu bojovat a vystačí si sám. Přesto bych Ti doporučila přinejmenším jednu konzultaci s odborníkem.

Teda lidi, to, co jsem si tady přečetla, mě docela uklidnilo nebo jak to říct. Myslela jsem si totiž, že se svými stavy jsem asi blázen. Takže - minulý týden jsme byli s přítelem na Hluboké nad Vltavou. Nádherný zámek, na který jsem se tolik těšila, že uvidím. Už jsme si koupili vstupenku a čekáme, až na nás přijde řada, když tu mě začně polívat horko, začne se mi točit hlava a žaludek je jak na zvracení.Do kina už nechodím, prže uprostřed filma úplně najednou ty pocity popsané výše. Vždycky se slyším, jak si v duchu říkám: "Prosím Tě, nech toho.." , ale prostě tělo mě neposlouchá. Musela jsem z kina odejít bez kabelky bez všeho, pak jsem 2 hodiny mrzla venku hladová před kinem :)Nedávno měl děda pohřeb, my seděli v kostele a zase ..ty zatracené stavy, musela jsem odejít a postavit se na konci kostela, tam se mi trochu udělalo líp.Cesta šalinou...musím vystoupit. Jinými dopravními prostředky nejezdím moc, takže nevím. V autě mi to problém nedělá.Teď jsem pro změnu dostala depresi po několita letech, prže nikam s přítelem, se kterým bydlím, nechodíme. On toleruje můj stav, jenže mě to vysedávání doma už nebaví, chci se chodit bavit, navazovat nová přátelství.Už pár týdnů koketuju s myšlenkou, že vyhledám odbornou pomoc - teď jsem spíše rozhodnutá, jen nevím - psychiatr nebo psycholog? A mám jít k němu hned nebo nejdříve za obvodním?

Dobrý den,je mi 29 let a shodou náhod jsem se dostal do této rubriky. Musím se přiznat, že jsem netušil, odkud mé občasné problémy pramení. Nemám tyto stavy agorafobie až tak závažné, ale rád bych zde prezentoval mé zkušenosti s touto fobií:První malé problémy jsem na sobě začal pozorovat, když jsem musel proti své vůli nastoupit na civilní službu. Velice mi to psychicky vzalo a moc mě mrzelo, že nemohu po škole nastoupit do normální rozumě placené práce. Tímto způsobem u mě vznikl první psychický problém