DOMY PRO SENIORY

Moje maminka jednala...šak šla do DD,to ji mělo napadnout,že tam budou staři lide,ne? Má matka je v DD spokojena,halvně proto,že tam jsou všichni stejně staři a nemocni a doma měla jen same mladši lidi kolem sebe a necitila se dobře

Moje maminka jednala racionálně a bez naší rady a pomoci šlado DD. Bydlela 10 let v samostatném pokoji, všechno měla svoje. Za tu dobu šla ale psychicky hodně dolů. Vadilo jí hlavně to, že je mezi samými starými lidmi. Letos zemřela.

přesně tohle jsme...S domovama je jedna zásadní potíž. Když se vám aktuálně a rychle zhorší zdravotní stav, tak je problém, protože všude jsou čekací doby v řádu několika měsíců, třeba až rok.
A to je někdy hodně dlouhá doba. Takže uvažujete racionálně, jít tam tzv. zavčasu. Ale je to otázka i zhodnocení aktuálního stavu. Pokud netrpíte nějakou nemocí, u které je jistota, že se to může zhoupnout do horšího stádia, tak bych zase až tak nespěchal.

Já mam přitelkyni a taky...Ony jsou ty příspěvky jako přes kopírák. Lidé se užírají, když dají někoho do domova. A sousedé, kterým po tom absolutně nic není, tak jenom dělají peklo a pomlouvají. To holt ta naše povaha česká. A osobně si myslím, že je to spíše venkovská a maloměstká povaha. Ve velkých městech jsou sousedi každému ukradení.

Já mam přitelkyni a taky zvažovala co s maminkou. Nakonec šla do domova,nebot přitelkyně není na tom moc dobře se zdravíčkem a rukama bude huř a co pak ? kdo by se staral o mamku? já vim,byla hodně z toho smutna,ale nebylo jiné vychodisko.Jenže přitelkyni se děla špatně z lidi,občas ji daji najevo,že na chlapa je zdravá a o mamku že se nepostarala. ale to přeci není jedno a totež.Stale,ji řiíkam,at si takých lidi vůbec nevšimá,at se usměje jeji m poznamkam a jde dal.je duležitějši,když vite,že je o rodiče dobře postarano,než byt pořad ve strachu co bude dal.Maminka je spokojena,jednou měsičně jezdiva domu na tři dny,ale již nechce,pry je ji v domově lip,ma tam sve vrstevníky a svůj klidek. Doma,když přijede,tak se vždy po ty tři dny nezavřou dveře,pořad někdo chodi a nejvic rypave babky a ty mamku uplně rozhodi a pak je z toho smutná. Jsme radi,že se maminka ještě poradi o sobe postarat a s chodítkem se prohani po domově poklábosit.Každý si musí rozhodnout v rodině sam o sebe a nedat na řeči druhých.

Je to případ od případu. Někdy to nejde a někdy se nechce. Moje kolegyně dala oba rodiče do DD, přitom do práce nemusela, je zajištěná, ale cosi jí velelo, že by utrpěla její prestyž, kdyby zůstala u rodičů z práce doma. Vzdělaná a věřící, možná jí nestálo za to změnit na několik měsíců život. Obá totiž do roka zemřeli.

Pokud člověk na tom není...ano,da se vše zapaltit,jak doprovod,tak koupani,dones obědu,ale co zbytek dne když je člověk slab a nema pomoc? My jsme to tak doma měli,když jsem byla v praci,tak služba mamince dovezla oběd a k lekaři jsme vždy někoho poprosilii-my nemame auto.Jenže se nam parkrat stalo,že mamince se udělalo přes den slabo a neudělala ani krok,tak nam spadla,seděla par hodin podchlazena na zemi,nebo třeba se nam nemohla postavit z WC,tak tam seděla taky par hodin a tak se to stupnovalo. Přispěvek měla jen prvni stupen.Já byla z domova cca 10hodin,takže dlouha doba a na zkracený uvazek jsem si nedovolila jit.A nikdo nebyl kdo by se přes en na mamimku kouknul.Pak jsem ji navrhla,zdali by neuvažovala o domově pro seniory...no vite jak to chodi,byla z toho smutná,pry to ještě vydrži .Pak si zlomila krček a skoro pul roku byla mimo domov a pak mne sama řekla,že chce do DD.Jenže to nejde hned a tak jsme čekali skoro rok,bylo to dosti krušne obdobi,ale zvadli jsme to.Nyni je skoro 1OOkm ode mne,bližši domov stale nebyl,jezdim tam jednou za tři tydny na celý den.Dali jsme si požadavek i k nam bliže,ale pořad nic neni.Jedině by byl dum s pečovatelskou službou,ale tam mne řekli,že musi byt maminka stale soběstačna,jinak ji nevemou,Prozatim je,ale co když se jeji stav zhorši co pak s nima dělaji? Tak jsem jen chtěla napsat,že někdy to doopravdy nejde se starat o rodiče.

Pokud člověk na tom není špatně, tak nevidím důvod se cpát do domova, když dnes není problém si k lékaři zajistit doprovod, na okoupání také.

lidičky,nevyčitejte si,že jste dali rodiče do DD.Když neni jiná volba,tak přeci nejste povinni přijit o sve zdravi,manželství.A na sousedy a ruzné tetičky na ty se vykašlete üplně,co Vám oni daji,NIC.Hlavně zustavejte s nima v DD v kontaktu,jezdivejte za nima a potěšte je malýma darkama.A že někteři senioři zloběj a nechtěji tam jit? Jsou jak děti s chozenim do školky,prostě chce to čas.Jestli vas rodiče maji radi,tak to pochopi,že vas nemužou vykořistovat. Kdyby nebyly DD,tak je to o něčem jine,ale v dnešni je domovu dost i když na některé se čeká delši dobu,ale je to cca dva roky.Takže s předstihem zapsat a čekat.Ještě jednou,nenechte se ovlivnit,však tim,že si zničite sve zdravi a manželstvi nikomu neprospějete ani svemu svědomi.

U nas je těžké najít místo v DD.

Když mne bylo 55let,taky jsme byli před rozhodnutim co s maminkou,bydlela s bratrem-měl psychicke problémy,takže s nim bylo těžko počítat,že se o maminku postará. Já jsem k ni denně chodila,ale nešlo to tak dělat nastalo-přišli zdravotni problémy a už byl problém. ja byla na operaci,maminka v nemocnici aspoň 14 dni,pak LDN,pak ji pustili dom,já musela v tu dobu do lazni po vyměně kolene ,bratr za pomoci mého manžela a děti se o maminku postarali,nemusela mit stalou peči,byla špatně chodici a stavy kdy se nemohla vůbec postavit,takže i čtyři hodiny seděla na WC než ji někdo pomohl,takže dal to tak nešlo. Zažadali jsme o DD i přes to,že maminka nechtěla,jenže tak to dal nešlo,pak se ji zdrav.stav zhoršoval a muj také,musela jsem na reoperaci s kolenem.k mamince jsem již denně docházet nedokazala a když jsem k ni přišla,tak stejně nebylo v me moci ji pomoci,třeba ji postavit,okoupat-to dělala ma dcerka,jenže se pak odstěhovala za přítelem.A maminka stále trucovala,že do DD nepujde. pak ale zavolali,že se uvolnilo místo ve dvoulužkovém pokoji,řekli jsme to mamince,plakala,křičela,že tam nejde,že chce umřit doma,jenže jak ji říkala doktorka,vy tady můžete žit ještě deset let a co tady budete sama dělat?Do tydne sme se museli rozhodnout,ale osud tomu tak chtěl,bratr měl dost psychicke problémy,musel okamžitě do lečebny a ja za 14 dni měla naplánovanou operaci,takže maminka uznala,že byt sama tam nemůže.ale pořad vykladala,že tam bude jen po dobu me nemoci a pak že jde domu.Za pul roku jsem se dala dohromady,bratr skoro také a maminka pořad chtěla domu.Doktorka mne varovala nedělejte to,jenže já to již nemohla poslouchat,špatně jsem spala,měla jsem vyčitky a taky rodina maminky pořad do mne mluvili at ji vemu domu,že to tak nejde ji tam nechavat atd..a že mne budou pomáhat.Jenže sliby jsou sliby a skutek jinej. Nakonec jsme ji vzali opět domu,bratr dostal PID,ja měla taky ID,takže jsme mysleli že to zvladnem.ale maminka se nam asi chtěla pomstit a nebo to byla stařecka demence,to teda nevim,tak nam dělala ze života peklo.Bratr ten si z toho moc nedělal,nadopoval se prašky a spal,ale já? Denně jsem tam musela chodit i 5x,pořad mne volala a já byla ve strachu,že se ji něco stalo. A rodina a kamarádky maminčiny,ty co slibovali pomoc,zpočatku přišly,ale pak již ne,protože co s mamkou,která jen na všechny nadávala a pomlouvala a vyhazovala.Tak jsme bojovali tři roky,mamice se zdravotni stav docela zlepšil,ale muj zhoršil,jak psychika,tak klouby a ja musela s druhym kolenem na operaci,takže opět pul roku nefunkčni a na bratra spolehnuti nebylo.V to mdomově kde maminka byla se opět uvolnilo místo,tak jsme tam mamku odvezli i přes jeji vuli.A nakonec si tam maminka zvykla,přišla na to,že křikem a brekem a vyčitkama nic nezmuže,že to prostě nejde.Když jsem byla v nemocnici,pak na rehabilitaci,tak jsem 2 měsíce u maminky nebyla a v tom se ji to asi vše uleželo a v hlavě rozsvítilo,volali jsme si to ano.Bratr tam moc nechodil,mel sve problémy a svůj svět.A jak to dopadlo? Mne je 65 let,5 let jsem vdova,bydlim s mladyma a za tyden nastupuji do DD tam kde je maminka.i když bydlim s dětma,je mne tam s nima dobře,ale sil mne ubyva,pořad musim po doktorech a prosit aby mne někdo odvezl-když vim,jak je to těžke aby mladi dostali volno.S koupanim mame taky problémy. A mne se v tom domově libi,jen mne vadi,že tam není samostatný pokoj,ale jsou tam ruzne aktivity,takže snad mne tam bude dobře,s maminkou si dame kafičko,v letě zajdem na prochazku. Doma mne pokojik zustane,takže kdykoliv jak mne bude smutno přijedu.Tak jsem se vama podělila.A ještě něco jako dodatek:dvě tety které nejvic pomlouvaly,tak jedna skončila v LDN a taky nyní v domově a ta druha zustala sama v baraku,děti se radějic odstěhovaly moc daleko a ona je zavisla na pomoc pečovatelek,kteři ji nyní taky zařizuji pobyt v domově.

Co naděláš, ser na to.

Od dementa mě to neštve....za to nemůže, ale škody nadělá dost. Mě by to taky neštvalo, kdyby to vykládala dementní sousedka mně, ale pokud by tohle vykládala mojí matce v domově, tak to je již na ránu.
Protože to je již úmysl, minimálně dát najevo, že její děti jsou lepší než já nebo má sestra, a to může každou matku bolet.

Od dementa mě to neštve. Nemůže za to.

Ano, máte dům a nemáte na...Vždyť píše, že prodal rodinný dům, tak neraď.

A že ho štvou dementní řeči sousedek se ani nedivím. Citlivého člověka takové řeči většinou mrzí, protože jsou to řeči úmyslně zlé. Člověk, který je pronáší je omezený senilní dement, který vypúouští z huby jenom jed.

Ano, máte dům a nemáte na DD? Prodejte to, změňte život, pokud to má ještě význam. Lpění na majetku , hnusný ale náš... ? Pak se nedivím. Řeči a klepy - proč vás to štve? Vaše sousedka je nějaká význačná osobnost, váš guru? Chcete se líbit? Ci děláte je vaše věc.

ano,domovy jsou docela drahe...my jsme byli taky před dvěma lety moc na važkach ohledně maminky. Bydli se mnou v RD,já jsem sam,bez partnerky a když maminka začla se špatně pohybovat,slabe srdičko k tomu,parkrat hospüitalizace,tak jsme začli se sourozenci zvažovat co dal.K sourozencum mamminka nechtěla a ni tam neni misto a já to nezvladal.I když chodila sestra,pečovatelka,ale i tak hodně věci jsem musel dělat já na ktomu chozeni do prace,vesměs nočni směny a maminka tam zustavala sama,byla chodici,ale špatně a moc jsme se o ni bali aby někde nespadla když je sama.Pak jsme to s maminkou probrali a sama řekla,že ji to nevadi,mže tam pujde,že vi,že já vic pro to udělt nemohu a abych zuistal doma to nejde,z duchodu a 4OOOkč co ma opatrovne bysme nevyžili.Tak je maminka v třilužkovem pokoji a doplacime 1200kč,ale vime že je o ni postarano.Nyni jsem prodal rodinny dum ,takže mamince se bude platit z toho,tak si to přala a tak jsme to udělali. Chtěl jsem aby šla na 1lužkovy pokoj,když má nyni penize,ale nechce.Já myslim,že si tam všichni časem zvyknou-no taky jim asi nic jinyho nezbýva,ale neni tam špatně,vidim to,že je o nich postarano a člověk ,ktery je již slab a starši,tak nic stejně vic k životu nepotřebuje. A myslim,že je tam mamince o hodně lip,než aby byla doma sama a pořad sme byli ve strachu.Až na ty ruzne teky,na ty jejich řeči si nemohu zvyknout,přijdou za maminkou a pořad stale dokola mluvi..čeho ses to chudaku na stará kolena dočkala,i když jim maminka řiká,že je to z jeji vule,stejně melou sve a mne to moc štve.

ano,domovy jsou docela drahe a hodně starych lidi se kvuli financim tam nedostanou,nemaji třeba tak zaopatřene děti aby jim třeba 2000kč měsičně doplaceli.vidim to u nas.Mam maly duchod,takže na domov mne to nevychazi a rada bych tam šla,abych nemusela byt zavisla na mladych.Ale dcerka nemá na vic penize ,takže musim byt doma a nějak to přežit,no snad nebude moc zle a nějak to doklepu.Mam jen přispěvek na peči 8OOkč,ale nezajdu si sama nakoupit,k lekaři,navařit oběd a na druhy stupen nemam.Zvažujem že bychom prodali RD a mladi by šli do najmu a ztoho bych si platila..no i když je nam to strašně lito o něho přiji,i když je starši,ale naš

Co tady prudíte? Udělejte si to v rodině jak chcete, nikomu po tom nic není. DD je pěkně drahá záležitost. Však to zaplatíte. Nechápu tyto invektivy. Kdo chce, ať opatruje do roztrhání těla a kdo ne, nechť dá vydělat jiným.

nestarala jsem se prozatim o...Samozřejmě máte právo na svůj názor, nicméně, vzhledem k vašemu věku, vám chybí reálný pohled na věc.
Pokud nejste milionářka, tak vězte, že z něčeho žít musíte, takže silácké řeči typu "řijít o práci", moc neberu.
Ad manžel je to samé. Jednou budete i vy stará, nemohoucí a možná to bude manžel, kdo vám bude pomáhat. Mrtvá matka z hrobu to rozhodně nebude.
Takže slovo hyeny, je minimálně hodně silné.