Rozchod nebo vydržet

To Katka: Radím ti ať odejdeš. není myslím jiné východisko. Jsem chlap, ale co jsi o něm napsala mě stačí k tomu abych ti radil ať zbalíš kufry a jdeš pryč. Myslím si že zájmy jsou možná dobré a důležité, ale pouze na nich nemůžeš stavět vztah. je to úplně o něčem jiném. Pokud se chová teď a to spolu jste chvíli za pár let to bude ještě horší. On bude starý dědula a ty žena v nejlepších letech co pak. Budeš sedět doam a uklízet? Myslím si že to není to pravé ořechové. Myslím to vážně a upřímně odejdi co nejdřív. Uvidíš jednou si vzpomeneš na mé slova a řekneš si jo asi měl pravdu. Měj se krásně užívej si života neboj se a odejdi.Tom

Nevím, jestli je problém s odstupem časuještě aktuální, ale Katku nechápu, nerozumím tomu. Proč je s tím s svým partnerem?? Dnes jsem navštívila tohle téma, protože jsem se pohádala se svým přítelem. Je to beran se vším všudy. Vzplane, zařve...cokoliv - urážku.. a během pár minut vychladne, znejistí, začne se omlouvat, prosit atd atd. teba má někdo podobnou zkušenost, radu??!!

Stepi, dal uz se budes muset rozhodnout sama.Partner je ted skvely, takze se Ti zase do odchodu nechce, ale za cas se to asi s nejvetsi pravdepodobnosti vrati do starych koleji a Ty budes stale o tom rozchodu uvazovat.

Ahojky,taky řeším podobný problém - rozejít se nebo zůstat. S přítelem žiju 1,5 roku, je o hodně starší než já (mohl by být mým otcem), mně je 25, bydlím u něj a jsem nespokojená. Vlastně jsem nespokojená už od počátku vztahu, ale pořád jsem doufala, že se to zlepší. Přítel je takový panovačný typ - není mezi náma žádná romantika, sexu se musím domáhat (což mu vadí, že mu ho tím prý znechucuji, když to chci pořád), pořád jen kontroluje, jestli je doma pořádně uklizené a uvařené. Protože jsem ještě studentka a opravdu nestíhám 2 školy, náročného koníčka a ještě vzorně dělat všechny domácí práce, jsou hádky na denní pořádku. Samozřejmě si nevydědělám při studiu tolik jako on, takže mi vyčítá, že u něj bydlím skoro zadarmo a ještě nic nedělám (platím mu na byt tolik, že by mi za to vyšly dvoje studentské koleje a uklízím myslím v normě). On ale samozřejmě doma nedělá skoro nic - postavil už přece barák a teď vydělává peníze (má dobře placenou práci, takže moc času denně pracovat nemusí - raději tráví volné chvilky v hospodě). S tou hospodou mě to taky hezky štve - když už jsme večer konečně spolu doma, tak jde sám na 2 hod do hospody, vrátí se, podívá na TV a jde spát. Každý den, pořád do kola.Máme ale společné zájmy, v této oblasti si super rozumíme - v tomto jediném asi.Teď jsem se od něj odstěhovala, chce mě zpět. Zase jsem podlehla a jsem s ním. Ale mám pocit, že nedělám dobře,že je to jen otázka času.Je mi celkem jasné, co mi poradíte - že mám odejít. Když ono je to tak těžké...Ahoj Katka

A ještě jedno - musíte si rozumět v sexu, musíte mít podobný životní styl. Pak je co napravovat. Pokud jste od podstaty jiní a sex je hrůza, tak to nemá smysl řešit.

Luci, nedivím se, že tvůj přítel tvrdí, že máš zkraty. Protože, pokud o rozchodu jenom mluvíš a nic neděláš, tak on si z toho přestane něco dělat a tebe to ještě víc popudí. Všichni ti tu radí ať to skončíš. Ty sama musíš vědět, co pro tebe bude lepší. Já jsem zažívala obdobný problém s partnerem po 3 letech vztahu (mimochodem 3 - 3,5 roku vztahu jsou první krize). Hádali jsme se, chtěla jsem se s ním rozejít, vadilo mi tím pádem na něm všechno. Ale překonali jsme to a teď máme krásný vztah a dokonce bez hádek... Musíš ale partnera milovat, nesmí se ti hnusit. Pokud se ti hnusí¨, tak to je špatný. Zkus si dát od něho pauzičku, ale třeba tak, aby to on nechápal jako nějakou pauzu, odjeď třeba k rodičům jakože na "dovolenou" a uvidíš, jak moc ti bude chybět. Je škoda brát vážně lidi, kteří ti bezdůvodně radí skončit, ty máš za sebou 3,5 roku života s někým a to nejde jen tak zahodit. A pokud ti bez něj bude líp a nebude ti chybět, tak to ukonči jednou pro vždy. POkud ti chybět bude, budeš muset začít hledat na partnerovi pozitiva. Po¨3,5 letech už nejsi zamilovaná, je to tzv. partnerská láska kterou prožíváš s partnerem a ta se v mnohém od zamilovanosti liší a můžeš být z toho nervózní. Snad jsem napsala všechno co jsem chtěla.

Ahoj Lucko,seber odvahu raději hned a skonči to. Lepší hned než po delší době. Já mám velice obdobný problém - jenže už jsme spolu 14 let a máme 2 děti, takže žádná legrace. A také nemám odvahu to skončit. Rozhodování je o ty děti těžší. Nakonec jsem z manželova chování k nám skončila na psychiatrii a přesto jsem zatím nesebrala odvahu to skončit. Čím dřív to uděláš tím lehčí bude se rozhodnout.

Už jsem tady zase :-( Potřebuju radu Olivera Cromwella :-) Přítel byl 14 dní pryč, a já byla odhodlaná ten vztah ukončit. Před dvěma dny se vrátil a je jako vyměněný, moc se snaží, jako by něco tušil. Mám zase pocit, že rozchod je úplná blbost. Jak tohle skončí? Nikdy bych nevěřila, že zrovna já někdy nebudu vědět co chci. Ale jsem z toho věčného přemýšlení tak unavená, že už vážně nevím... Co to sakra je?

Podivejte se na "Salon intimnich sluzeb" v tematu "Nezarazene"Dekuji

Anno, ale Ty toho sveho najdes take, i kdyz se to zatim jeste nestalo. Pises, ze ten Tvuj byvaly partner byl hodny slovek, ale moc jste si nerozumeli, tak k cemu je takovy vztah? Byt s nekym, s kym si nerozumis, jen proto, abys nebyla sama? Ted toho rozchodu litujes, ale uvedom si, ze bys ses s nim stejne asi rozesla, byt pozdeji, kdyz jste si nerozumeli uz tenkrat. Obvykle jsou ty problemy, rozpory a nespokojenost casem horsi a ne lepsi.Uzivej si zivota, k nicemu se nenut a toho sveho v pravy cas potkas, i kdyz to treba nebude zitra. Pak se znovu ohlednes zpet a urcite sveho rozhodnuti uz nebudes litovat.

Po rozchodu to lepsi muze byt, ale i horsi. Clovek nikdy nevi, co na nej ceka. Ja jsem se rozesla s partnerem po petiletem vztahu. Byl to hodny clovek, ale byli jsme hodne odlisni, moc si nerozumeli. Pochybovala jsem neustala a jednoho dne jsem si rekla - konec, nema to cenu. Vztah jsem ukoncila, nejakou dobu se z toho dostavala a pak se rozhodla naplno zit. Myslela jsem, ze zacas potkam nekoho, s kym mi bude bajecne. Nepotkala jsem vubec nikoho a dlouho byla sama. Pak prisli kluci, kteri nebyli zpoloviny ani tak dobri, jako muj byvaly pritel. Vysledek je ten, ze je mi skoro tricet, jsem sama a sveho rozchodu dodnes lituju. Mohla jsem potkat nekoho, kdo by se ke me bajecne hodil, ale nepotkala. Vetsina lidi toho sveho vysneneho partnera nikdy nepotka. Takze, pokud jsem ve vztahu a neco mi vadi, lze se s tim smirit. Pokud to neco neni biti, alkoholismus, podvadeni a jine veci, ktere nelze tolerovat. Toto je ma zkusenost

Jeste dodatek. Tento prispevek, hned druhy v tomto foru, napsala Lenka jako odpoved nekomu a myslim, ze velmi vystizne i pro Tvou situaci:"Skonči to. Partner s kterým chceš žít tě může štvát, ale nesmíš o něm pochybovat. Až to bude ten pravý tak to poznáš. Pokud pochybuješ, není to on. Mám za sebou pětiletý vztah, který skončil jeho vinou. Nemohla jsem se vzpamatovat půl roku. Pak jsem potkala nynějšího přítele a věci, které jsme s dřívějším přítelem řešili teď plynou tak nějak samy od sebe. Taky se vždycky neshodnem, ale je to jiné. Nevím jak to popsat, teď se divím, že jsem ten minulý vztah neukončila dřív, bylo to jenom o zvyku. Pokud tě ten vztah neuspokojuje, raději odejdi. Krize se časem překoná, ale pokud je to dlouhodobější tak už to není krize. Přeji ti hodně odvahy k tomu, abys ses dokázala rozhodnout být znovu sama. Já se toho hodně bála a dnes jsem ráda, že jsem to překonala. Nyní ten svůj minulý vztah považuji za velký omyl, přitom ještě před rokem jsem myslela, že bez něj nedokážu žít. V nynějším vztahu jsem šťastná a jsem ráda, že jsem ten krok do neznáma udělala."

Stepi, no vidis, o tom (ne)milovani jsi ani predtim nepsala a je to je zrejme dalsi z problemu. A pokud mas sex rada tak kdyz i v tom to neklape, tak je to opravdu na nic.Stejne se s nim rozejdes, protoze jsi to chtela a ne proto, ze Ti to nekdo poradil na internetu, to jen abys nemela vycitky.Je ale neuveritelne, stale opakovane zde cist, kolik lidi zustava v mnohdy i zcela neuspokojivem vztahu jen ze zvyku a z obav pred neznamem. Asi je to lidske, ale pritom se tolika lidem muze uplne od zakladu zmenit zivot k lepsimu.

... že někdo cítí každým pórem, že je to ten pravý...Mozna trosku prehnany, ale pochybnosti jsem v soucasnem vztahu nemel nikdy. A to myslim ze blazniva zamilovanost odeznela. Ani jsem si u jine zeny nerekl ze by mi s ni bylo lip. V predchozim nekolikaletem vztahu byly pochybnosti na dennim poradku. Jestli se rozhodnes k rozchodu a budes na soucasny vztah koukat zpetne, uvidis ho jinak.Za jak dlouho se zotavis z rozchodu - moje zkusennosti rikaji ze to muzou byt mesice nebo i roky.

Nikdy by mě nenapadlo, že budu své problémy řešit takhle veřejně. A ani když jsem to psala, nevěřila jsem, že mi někdo odpoví. Ale jsem ráda, že jsem to udělala, mám teď pocit, že v tom nejsem tak nějak sama. Děkuju, jste Zlatíčka! Teď už "jen" najít tu sílu. Je to těžké, poslední dobou se mi zdá, že všude kam se podívám jsou jen divný týpci...to moc odvahy nedodá. Ale chci to udělat kvůli němu, se mnou by se trápil (ani nevím, kdy jsme se naposledy milovali...a líbilo se mi to :-( Budu sama po čtyřech letech, děsí mě to! Za jak dlouho to přebolí?

Stepi,to, ze sama v hloubi duse citis a priznavas si, ze rozchod asi bude nejlepsim resenim, je zcela jasne nejlepsim indikatorem tohoto vztahu.To je stejne, jako bys sla k oltari a hlavou se Ti honily myslenky, jestli mas, nebo nemas. Je-li to ten pravy, bude Ti v jeho pritomnosti dobre, budes uvolnena a stastna a nebude Ti vrtat hlavou, jestli by ses s nim nemela rozejit, chapes?Neni to o tom, jestli se nekdy pohadate nebo ne, to prozivaji vsichni, ale o tom, ze uz ted vis,ze Ti v tom vztahu neco zasadniho nesedi. Ver mi, nikdy se nevdavej z rozumu, budes toho v budoucnu jen litovat. Pak potkas tu LASKU a stejne bude konec.

Stepi, souhlasim s Oliverem, taky si myslim ze ten tvuj chlap zas tak idealni nebude. sveho cinu bych teda nelitovala, ale rikat jsi mu to nemela. myslim si ze ve svem vztahu nejsi spokojena a ze se budes trapit cim dal tim vic. to ze si myslis ze je na tebe hodny a neublizi ti, to bych zas az tak nepovazovala za devizu, vypada fakt na typ klistete, co se na tebe upne a cokoli bude bez nej, tak bude spatne. najdi si nekoho kdo nebude tak idealni, ale s kym se nebudes muset pretvarovat a budes fakt stastna...mne se to radi, takhle na netu, ve skutecnosti resim podobnou vec jako ty.-)) tak hodne stesti

No jo, já někde v hloubi duše cítím, že to bude asi jediné a správné řešení, ale nemůžu se zbavit myšlenky, že je lepší nebýt zamilovaná až po uši, tím pádem vidět toho člověka realisticky a smířit se s jeho chybama (ale vědět do čeho jdu). Než být 100% šťastná, zamilovaná, ale časem zjistit, že ten člověk je úplný blbec!? Protože vážně to co mi nejvíc chybí: přítel mě neumí rozesmát, nepochopí legraci, bere vše až moc vážně, neumí se bavit,ale je to vážně charakter. A já jsem pravý opak... Je to důvod k rozchodu? Vůbec se mi nechce věřit, když tu čtu... že někdo cítí každým pórem, že je to ten pravý... To je snad jen v pohádce :-)

Stepisku, priklanim se k nazoru Olivera. Ze v Tobe hloda nejistota jsi napsala. Takovy vztah ma nizsi sanci prezit nez ten, kde clovek citi kazdym porem ze ten jeho je ten pravy. Tvoje pochybovacnost muze byt taky dana Tvoji povahou, trebas by pochybovala o kazdym. Co bych videl ale nejvice varovne je to, ze se se svym pritelem necitis uvolnene. V tom ja vidim nosnou rovinu vztahu - partneri by se meli dokazat spolu uvolnit, odhodit zabrany a starosti za hlavu, to je utuzujici prvek.Co na zaver - jak se citis ve vztahu vis sama nejlip. Kdyz zustanes, bude se Ti ten pocit vracet. Pokud se rozejdes, muzes najit nekoho s kym se budes citit po vsech strankach skvele. To je pravdepodobne. Nebo taky ne a budes sama a budes mit neuspojive vztahy. Vycitky z rozchodu vuci svemu partnerovi nemej - Tvoje nejistota se do vztahu promita a rozchodem mu das svobodu a prostor najit cloveka, se kterym si budou bliz.Ja jsem byl v podobne situaci a volil jsem rozchod. Dnes vim ze to bylo spravne rozhodnuti.

Stepi,zda se, ze te uhnal, ale neni to ono.Kdyby bylo, tyhle pochybnosti bys nemela. Libi se ti, ze te zboznuje, to je pochopitelne a mas takove to pohodlicko, ale pritom stejne touzis po necem jinem a v hloubi duse vis, ze tam neco nehraje.Tvuj partner na me pusobi dojmem zarlivce. Zacina to prave tim, ze nema rad nikoho z tvych kamaradu, on nikoho nepotrebuje, protoze ma tebe, ty by ses take s nikym nemela stytkat, protoze vy dva si prece vystacite... A to se ted ovlada. Jednou te bude kontrolovat mobilem kazdou pulhodinu a bude pocitat nejete kilometry v aute.