schizofrenie!

Luďku,neporozuměl jsem Vám,Pokud máte problém se zvládnutím studia denní formou,jak si představujete,že to budete zvládat dálkově při zaměstnání.To je přece ještě větší zátěž,nebo o zaměstnání neuvažujete,počitáte pouze se studiem.

Emo,buďte ráda pokud děláte práci,která Vás baví a můžete se v ní realizovat,případně ji ustatát i s vyššími dávkami léků.Já mám také v tomto ohledu štěstí.Nedělám sice práci ve svém oboru,jde spíš o dohled na chod zařízení a to mně umožnuje se realizovat po svém.Myslím si,že dlouhodobě s touto nemocí ustát v zaměstnaní bez kompromisu právě ve volbě druhu práce není možné.

Souhlasím s Emou, že by měl člověk dělat pokud možno práci, která ho baví a kde se může realizovat. Někdy ale nezbývá nic jiného než trochu slevit ze svých nároků. Je to u této nemoci hodně individuální. Já se třeba pokouším studovat (mám bakalářské vzdělání), jednu školu jsem nedokončil, tak to ještě zkusím někde jinde. Ale asi budu už uvažovat jen o dálkovém studiu, dost mě vyčerpávalo denní vstávání a dojíždění do školy.

Honzo, Seropram prý není moc silné antidepresivum, když Ti nezabírá, měl bys asi zkusit jiné. Já beru Serlift (Zoloft) a večer Prothiaden, ten hlavně kvůli spaní. Docela se mi osvědčil koenzym Q10 - proti únavě, působí hlavně na fyzické síly. Jak ses ptal, co dělám, když je mi nanic - já mám bohužel sklony utíkat v těchto chvílích do hospůdky nebo si koupit domů lahvinku, to nikomu neradím, docela mi to způsobuje problémy a snažím se s tím něco dělat. Co můžu doporučit je fyzická aktivita - nějaký sport, třeba kolo, běh nebo pěší výlet. Pro běžné chvíle pohody si vařím kvalitní čaj - zejména zelený.

Pavle, mně ani tak nezáleží na výši peněz jako spíše na tom, abych dělala práci, která mě baví a můžu se v ní realizovat. Taky mám špatné zkušenosti s tím, když o této nemoci v zaměstnání vědí, tak to raději tajím. Na kontroly chodím mimo pracovní dobu nebo si prostě vezmu náhradní volno a něco si vymyslím. Teď jsem stejně v jiném stavu, takže to svádím na návštěvy gynekologie. Dobrou noc. Ema

Mně elektrošoky taky zatím nedávali, ale mám kamarádku, která jich měla několik a zvládla to. Držím Magdě palce!!

Emo,asi máte pravdu v tom,že to bude případ od případu.Záleží zřejmě na tom jak je ta nemoc zvládnutá.Pokud sosbně znáte takové lidi.Víte dnes není vhodná doba na to,aby bylo možné být během roku několikrát na kontrolce.O takové zaměstnance není zájem.Alespoň já mám takovou zkušenost.Potom je lepší vsadit na jistotu.Brát sice méně peněz ale trvale,než dva měsíce hodně a pak půl roku nic.

Co dělám, když mi nic nejde a je mi do pláče? _ Uvařím si kafe, jdu si zaplavat nebo zaběhat nebo si dám 2 dc červeného, pak si dám nohy na stůl nebo se prostě z toho vyřvu a až mě to přejde tak začnu přemýšlet, jak z toho ven, a když opravdu nevím, co s tím, tak to je přesně ten případ, který nechávám na našem Nejvyšším čili na Bohu, prostě mu ten problém předám s tím, že fakt nevím, co s tím!

Nesouhlasím s tím, že by se člověk s touto nemocí měl smířit s manuální prací pokud má vyšší vzdělání. Mám několik kamarádek, které i s touto nemocí pracují např. jako učitelky. Možná snad pouze na přechodnou dobu, to si myslím, že je lepší pracovat jako dělník než být úplně bez práce. Možná zkusit zkrátit úvazek, ale držet se svého oboru, nevzdávat se!!

Psychika je sice podle doktorů léčitelná avšek ve většině případů není vyléčitelná aspoň ne naší konvenční medicínou - v podstatě se jen zaplácávají příznaky a jinak se s tím musí člověk poprat sám.

Kati,tady nejde o to něco si dokola říkat,ale něco si uvědomit.Uvědomit si,že mám taky hodnotu jako druhý,že nic nebrání tomu mít sám sebe rád atd?Zkuste ji přečíst znovu.

Jestli vám pomuže knížka Miluj svůj život od L. Hay, tak vám gratuluju. Mě taky před 15 lety pomohla a věřila jsem tomu. Prostě jsem potřebovala něčemu věřit, tak jsem věřila. Bohužel už nevěřím. Když si budu milionkrát říkat, že jsem růžové prasátko stejně se ním nikdy nestanu.

Honziku,při této nemoci je možná lepší se smířit s klidnější práci,spíš fyzicky nenáročnou manuelní.Samozřejmě za míň peněz.Něco za něco.

Rakovina je taky léčitelná a ze špatné psychiky si lidé berou aj život.Tak co je lepší?

Mám dost nemocného syna . Pokud vám můžu poradit, neptejte se lidí, ptejte se odborníků!!!! Otravujte tak dlouho, až se vám najde dobrý lék, který vám pomůže. Věřte mi sami to nezvládnete!!! Jakékoliv psych.onemocnění je velice vážné a léčení je běh na dlouhou dobu. Najdete si dobrého doktora. Určitě to zvládnete, jsou horší věci třeba rakovina. Psychika je léčitelná. AHoj

A co vy, Luďku, Pavle?

beru antidepresiva Seropram, ale divím se, že na mě vůbec nezabírají.

já měl mít před sebou kariéru programátora a ač jsem dostal dobré místo v mezinárodní high-tech společnosti, chcce se mi někdy zaplakat nad tím, jak mi to pomalu jde, někdy vůbec nejde, nemyslí, vypadává paměť ..

Honzo tímhle trpím pořád.......ani nevím proč.

Co děláte, když Vám nic nejde a je Vám do pláče?