Sexualni zneuzivani v detstvi

Pro Filipa a spol : Myslím, že s tímhle problémem si dokáží líp poradit "alternativy", než pojišťovnou vydržovaní "odborníci". Tedy konkrétně nediletanti z oblasti Regresní terapie, či Rodinných konstelací. Ale znova upozorňuji, pozor na diletanty.Je jich všude nas...eto, ve všech oblastech lidský činnosti. Od abreaktivní hlubinný psychologie až k zedničině...

můj mail: f.nautica"seznam.cz

ahoj, t´ž jsem tam byla a taky mám podobnou zkušenost..ale sama to řešit je moc těžké...nechceš se, prosím, spojit??

elektra je desna. byla sem tam, hruza

to P:diky za tip, procetla jsem si to. no uvidim...

Katy: viz tema znasilneni. Elektra je dobra, muzes jim verit.

Tohle se nedá vymazat. Nedá se na to zapomenout - paměť se nedá selektivně mazat jako v počítači, škoda. Dá se to třeba vytěsnit, ale buď to stejně zase vyrazí, nebo to bude podvědomně ovlivňovat vaše jednání a budete ubližovat sobě nebo svým blízkým. Moje manželka to potlačila a soužití s ní nebylo jednoduché, jenže já nic nevěděl. Pak nám umřelo dítě a manželka se složila. Skončila u psycholožky a teprve po dvou letech terapie byla schopná mi o tom říct. Po takové náloži jsem se složil já a od té doby chodím taky na terapie. Je to šílené břímě, které si ponesete celý život a s vámi vždy ten, kdo vám bude nejbližší. Bohužel součástí terapie je vzpomínání a vzpomínky bolí. Bolí tak moc, že bez psychofarmak se ta bolest zvládnout nedá. Základem je dobrý spánek bez nočních děsů, to taky nejde bez prášků. Čím dřív to pochopíte, tím lépe pro vás. Může to být ze začátku dost těžké, brát prášky a normálně fungovat. Ovšem medecína v tomto ohledu je hodně daleko a navíc jde pořád dopředu. Chce to určitě dobrou, informovanou psychiatričku, zejména ty mladší už takové bývají. Holky, nezůstávejte samy ve svém trápení. Ten kdo se rozhodnul, že vás zneužije pro své ukojení, vás odsoudil k doživotnímu trápení, ale máte přesto nesmírnou cenu jako jedinečné lidské bytosti. Osobně jsem taky neměl právě šťastné dětství a v tom jsme měli hned od začátku s manželkou jasno, že chceme svým dětem vytvořit domov a zázemí, jaké jsme sami nepoznali a po jakém jsme toužili. K tomu jsme se upnuli a fakt je, že děti nám dávají sílu vydržet. Ještě bych chtěl říct, že naše nezdravá společnost tento problém hodně podceňuje - viz soud s Kulínským aj., na druhou stranu je u nás péče psychologů bezplatná, což není ani na západ od nás zcela běžné a tak toho zkuste využít. Psycholog je vázán tajemstvím, v tomto buďte bez obav. Jen bych vám doporučil spíš ženskou.

znate nekdo sdruzeni Elektra, byl jste tam nekdo????

to :o(jo, to jsme na tom asi stejne. mam posttraumatickou stresovou poruchu. navic ani psycholozka to nechape, vecne se pta proc a proc a proc, radi, ale zbytecnosti. flashbacky jsou hrozny, uzkosti taky. vzpominky jsou jak denni pohrbivani zaziva. nensasim to, nesnasim svoji hlavu, vzpominky:(kdyztak pisni na mail, jestli chces: stigmatized.mind"seznam.cz

:o(( To přece není tvoje vina, ale viník je tvůj otec. V téhle těžké situaci nejsi sama. Spousta dívek prožila, prožívají a jistě budou prožívat i v budoucnosti to, co ty. Nejdůležitější je, abys pochopila, že ty jsi oběť a za nic nemůžeš. Vím, že to bude těžké. Ale začni tím, že nahlas několikrát denně řekni - mám se ráda, jsem cenný člověk, ublížili mi, ale přežila jsem. Chci žít a být šťastná. Usmívej se na sebe a rozmazluj se. Buď se sebou ráda... Je to jen a jen na tobě. Žádný psycholog ti nemůže pomoc, pokud ty sama nebudeš chtít :-)) Tak chtěj...

Já zase měl fotra, který nás mlátil pěstí do hlavy, až jsem se počural, matce třískal hlavou o ústřední topení a běhal za náma s nožem. Vyřešil jsem to tak, že se s ním nestýkám. bydlím 70km daleko, takže nehrozí, že ho potkám.

Je mi hrozně. Vlastně ani nevím, proč tu píšu. Asi o tom nemám s kým mluvit. Psycholožka se mi snaží pomoct, ale nejsem si jistá, že mě chápe. Hledám ženu nebo dívku, která prožívá nebo prožívala to PEKLO jako já. Hledám někoho, kdo se z toho aspoň trošku dostal. Já mám pocit, že to nejde. Že já už prostě nikdy nebudu ok. Dneska jsem ho potkala. Okamžitě jsem utekla. Naštěstí jsem byla kousek od obchodu, tak jsem se tam schovala. On nastoupil do autobusu. Doufám, že už mi dá pokoj. Že to zase nezačne. Ještě teď se třepu.

Re :8. 5. 2008 22:59:37, :o( "Prostě vlastně nevím, co tu ještě dělám... Narodila jsem se nevhod a za to jsem musela trpět a budu asi navždy. Ten, kdo si tím neprojde, nemá šanci to pochopit."Ale prd nevhod. Napsalas výborný článek. Formálně i obsahově. Jsi inteligentní mladá žena. Pro někoho můžeš být pokladem a tím nejlepším, co může mít.

Ahojky,Takhle neuvazuj, nikdy!!Vse ma nejaky smysl, urcite tu kvuli necemu si, jen ted najit svou rovnovahu.Ja si taky obcas rikam, ze proc tu sem, bez partnerky, obcas kamaradi zrazuji, ale vzdy si najdu neco proc zit, treba ukazat ostatnim, ze sem silnejsi nez oni!

Ahoj Beli, asi vím, jak se cítíš. Myslím, že je náš příběh podobný.. Mě zneužíval od asi 5 let až do 22 můj otec. Teď mám 23. Půl roku už s ním nebydlím, ale je mi fakt hrozně. Nejhorší je pro mě noc. Trpím hrozným strachem, nemůžu spát, někdy nespím celou noc, někdy usnu, ale probudí mě hrozné sny. Nemám žádné sebevědomí. Nenávidím se. Nemůžu normálně jíst. Počůrávám se jako malý spratek. Moje máma se mě štítí. Jsem strašně moc sama. Několikrát jsem se pokusila o sebevraždu, ale ani to se mi nepodařilo. Jsem na pracáku. Cítím se jako malé dítě, i když už jsem dávno dospělá. Chodím k psycholožce, ale ta si se mnou neví rady. Hledám někde pomoc, ale asi chci příliš.. Víš, já nikoho ,,podobně postiženého´´ neznám. Navíc se o tom všem strašně těžce mluví. Myslím, že ani nemám žádnou kamarádku. Prostě vlastně nevím, co tu ještě dělám... Narodila jsem se nevhod a za to jsem musela trpět a budu asi navždy. Ten, kdo si tím neprojde, nemá šanci to pochopit. Já jsem někdy přitom, když mi ubližoval, byla úplně mimo, jakoby v bezvědomí. Hrůza.. Já se dokonce bojím o tom tady psát. Říkám si, co když se to k němu nějak dostane?... Vím, že to skoro není možné, ale i tak se moc bojím. Já vím mohla jsem to zastavit dřív. Mohla jsem jít třeba za učitelkou nebo k doktorce a prásknout to na něj, ale já jsem to nedokázala. Jsem k ničemu. Jen na to jedno..

mne zneuzili dva dedci (kazdy zvlast, ve veku asi 8 let). osahavali mne mezi nohama.

Protoze o otcich je nejvic literatury. Osobnost jinych pachatelu se ale bude nejspis podobat, co myslis?

to kecin:proc jenom otcove? divny

Poradíme Vám jak zdravě, bezpečně a dlouhodobě zhubnout. Přizpůsobíme se Vašim potřebám i životnímu stylu. Garantujeme Vám dosažení cíle, veškeré informace naleznete zde: www.snama.cz/dieta

Ahoj, založil jsem informační stránky pro oběti incestu a pomáhající pracovníky:http://www.helpsurvivors.estranky.cz/Stránky jsou zatím ve výstabě, ale už teď se tam můžete dozvědět spoustu zajímavých informací o osobnosti a motivaci otců zneužívajících vlastní děti. Budu rád za každý komentář. Pokud byste měli nějaký text o zneužívání dětí v rodině, který by mohl ostatním pomoct, určitě mi ho pošlete a já ho na stránkách vyvěsím.