Sexualni zneuzivani v detstvi

mate tip na nejake knizky o sexualnim zneuzivani? pravdive pribehy atd...

Naty: Nejsem sice z Prahy, ale díky za radu opravdu moc

to Dasa:daso, urcite musi k psychologovi, dokud neni uplne pozde. jestli jste z phy, zkuste www.dkc.cz, zabyvaji se tim a jsou pry opravdu dobri. hlavne nedelejte, ze ji neverite a ze by vam to dokonce mela nejak dokazovat. tohle by si preci normalni clovek nevymyslel obzvast s temi nasledky... chudak holka...to sara: me je 20 a tobe? moc zit nezvladam - navenek asi jo - studuju, jsem i docela aktivni v ruznych vecech, ale cim dal vic me to ubiji a citim, jak se skladam. je to tezky. proto byly ty drogy. obcas si jeste vypomuzu praskama nebo alkacem - jako ty...a co ty? zkus kdyztak spis napsat na stigmatized.mind"seznam.cz, bude to rychlejsi a soukromejsi:)mej se hezky a at mas fajn vikend

Naty, přesně, mám pocit, že to na mne každy musí vidět, poznat, cítit, jak jsem špinavá, brrrr. Drogy naštěstí neberu, jen mám takové alkoholické dny. kdy se prostě potřebuji spít do němoty. No a nezvládám to vůbec... Jediné, co mi pomůže je to, že si vždycky naložím plno práce, abych neměla žádné volno a čas přemýšlet sama nad sebou, ale pak mne to stejně složí a jsem v pr*eli víc než předtím... No, k psycholožce jsem taky chodila, ale nedostala ze mně to, že se mi tohle dělo, tak mi ani pomoci nemohla... Naty, můžu se zeptat, kolik Ti je? A jak zvládáš žít???Dášo, poznat, jestli si holka vymýšlí bude opravdu těžké... Mohla si to vymyslet, aby mamka nezuřila, že dělá to co dělá, ale taky si to vymyslet nemusela. Jediné, co je teď nutné je přistupovat k tomu, jako by se to opravdu stalo, věřit jí. Pokud je jí 16, začít s ní o tom mluvit, ať to v sobě nezabetonuje a nedopadne jako my... Každopádně přeji, ať to dobře dopadne...

Píšu sem, protože se mi dnes kamarádka svěřila, že její dceru (dnes 16) v 11 zžejmě zneužil její vlastní otec. Přišla na to náhodou, když zjistila, že její dcera za posílání kreditu dělá děvku po telefonu, vyměňuje se různými muži, které hledá na chatu oplzlé sms a oni jí za to posílají kredit. Když na ní uhodila, tak na ní začala křičet, že za to může stejně táta, že jí, když byla malá v noci strkal prsty do pochvy a svoje přirození do ruky. myslí, že tohhle dělá proto, že je to taková kompenzace. Pomůže psycholog? Dokáže poznat jestli si holka nevymýšlí? Děkuji za radu.Jinak bych všem chtěla říct, že vina NENÍ na jejich straně a že s nimi cítím. Mám sama zkušenost, ale zdaleka ne v takovém rozsahu, takže tím nejsem nijak poznamenaná

to rene:dela na vzp?

to sara:jsme na tom asi dost podobne. me to taky zaclo nicit hlavne az potom, co to skoncilo, co jsem dospivala a dospela. jsou to muka a s tim rezanim mas pravda. ja to bohuzel nekdy kombinuju i s herakem. tu spinu snad nekdy nesmyjeme, nejhorsi je, ze si stejne pripadas jako oznackovana, na ktere to vsichni musi videt. vzdycky nevim, jak se chovat normalne, nenapadne.jak to zvladas, pomaha ti neco? ja nenarazila ani na dobrou psycholozku:((

Ahoj, taky jsem tím prošla, je to už pár let, co to definitivně skončilo, ale teprve teď jako by mne to začalo ničit. Nenávidím sebe, svoje tělo, nic na sobě, připadám si jako největší špína, jako nejhorší bytost na světě. Připadám si stále špinavá a špatná a to i když zrovna vylezu z vany. Jediné, co mi na chvíli uleví, je když si ublížím, třeba že se říznu a tak. Vím, jak je to odporné, ale prostě jsem hnusný slaboch, který nemůže vydržet sám se sebou...

Mohu doporučit regresní terapeutku Šárku Vejmolovou i celé Centrum U Tří borovic.www.vejmolova.com, www.utriborovic.cz

V severních čechách mohu s dobrým svědomím doporučit rodinné psychoterapeuty Chválu a Trapkovou z Liberce. Pravděpodobně pracují i s jednotlivci, případně někoho vhodného doporučí. Hodně štěstí.

Ahoj holky, když to tady čtu tak je mi vás hrozně líto. Člověk má velkou chuť vám všem nějak pomoct, ale jak? Jak vám člověk může pomoct? Psycholog nejsem a to je to, co byste asi potřebovaly. Každopádně se držte, zapomenout asi nepůjde spíš jde o to ses tím nějak vyrovnat a asi smířit. Byla to smůla, osud? Těžko říct, každopádně máte naloženo víc, než my ostatní ale třeba vás to posílí, život máte před sebou.Hodně štěstí!

haloo...:/

to hany:ac je pha velka, moc dobry psychologu neznam. neznam nikoho kdo dela regresi, ani tomuhle moc nefandim, ale nekomu to urcite pomaha. koho ja ti muzu doporucit, tak ti jsou jen placeni: mgr. zbyšek mohaupt (www.psychologickesluzby.cz) a centrum elektra. jente v obojim se plati. mohaupt je fakt dobry, ale drahy. normalni clovek se k nemu nedostane. a elektra je snad levnejsi, ale s tou zkusenosti nemam. preju ti hodne stesti

Velmi uspesne se mi podarilo na par let zasunout do podvedomi zneuziti mym strycem... Nekdy jsem mela i pocit, ze jsem si to treba vymyslela... jen urcite obrazy z minulosti, ktere se obcas vynorily me staveli tvari v tvar realite, ze i kdyz tomu nechci verit, tak to tak je... dokazala jsem navazovat vztahy s muzi, ale zadny vztah me neucicnil stastnou.. nedavno jsem porodila dceru a vzpominky se vratily a to velmi intenzivni.. mam pocit, ze se za me stava blazen.. bojim se sama, bojim se o sebe o sve blizske, proste strach me provazi uz kazdou minutu... Rozhodla jsem se zacit minulost resit, protoze me ovlivnuje celou pritomnost. Rozhodla jsem se zatim pro regresi... Pote se uvidi.. Ale vim, ze kvuli dceri a sobe to proste musim jednou pro vzdy vyresit, vyrovnat se s tim... Neznate nekdo nejakeho dobreho psychologa ci psychiatra v Praze? A Any jakou jsi cetla knihu, ktera ti pomohla? Diky za tip.

to katka: je to hrozny, chci, aby uz bylo po vsem:(( muzu se zeptat odkud jsi? alespon tak nejak kraj. z phy asi nebudes, kdyz pises, ze jsi nevedela, jak se k fetu dostat. docela ti to zavidim a obdivuju, ze dokazes zit bez toho. i kdyz ted pises, ze hodne pijes. chtela bych ti napsat: neblazni, pridelavas si dalsi starosti navic... ale vim, ze to jinak opravdu nejde, ze jinak se neda prezit nebo zvladat zit:((

Naty, to mne fakt mrzí, drogy ach jo:-(. Ale úplně Tě chápu, já jsem se k nim nedostala jen díky tomu, že jsem v určité době nevěděla, jak je sehnat... Když nad tím tak přemýšlím, tak strašně chlastam, takže jsme na tom vlastně hodně podobně...Marto, stejně Tě moc obdivuji... Víš, je hrozně potěšitelné, že někdo, kdo zažil tyhle stvůrnosti, je schopen v rámci možností normálně žít. I když problémů máš jistě nad hlavu. Jinak máš naprostou pravdu v tom, že bychom si měli naučit vážit sebe sama, neobviňovat se atd. vím, že je to pravda, ale neumím to udělat.Ach jo, holky, musíme se snažit tuhle bitvu minimálně bojovat.

Nemyslim si,že bych byla zrovna odvážná.Já jen zastávám názor,že nesmím přijít o svou hrdost.Tu si pak těžko koupim.A nedovolim,aby mě nějaký chlap zničil a zabránil mi,abych svůj další život prožila pokud možno spokojeně a podle svých představ.Není to tak jednoduché,ale snažim se.Měla sem i slabé chvilky,Ale nakonec sem je dokázala překonat.Drogy jsou svinstvo které vám falešně pomáhá.Musíte se tomu postavit čelem.A myslet jen na sebe.Chce to hodně síly.Naučte se mít se rádi a vážit sami sebe.Sme oběti a ne viníci.A hlavně se nemáme za co stydět.Já až seženu nějakého psychologa tak k němu zajdu a v klidu se vypovídám.Věřim,že mi to pomůže.To bude moje konečná fáze léčby.Jinak sem si musela poradit já sama,mí blízcí a přátelé.A taky můj partner,který mé trauma zná.Věřím že se stím dokážeme časem vyrovnat.Je to běh na dlouhou trať.Držím palečky všem.

to katka:ja nezvladam... jsem z phy, takze odolat drogam se tu proste neda. je to hrozne tezky. o chlapech radsi no comment, to nejde, nesnesu jen jejich pohledy natoz dotyk. snazim se s tim bojovat, ale jde to horko tezko. mam pocit, ze se z toho nikdy nevymotam. ze bud skoncim sfetovana naebo nekde v blazinci...

Ahoj holky:-) Marti, to jsi dobrá, až nepředstavitelně dobrá, že dokážeš žít s chlapem... I když je to v některých směrech určitě strašně těžké-sex atd. dokážeš to. Jsi určitě silná osoba, já to nezvládám vůbec, ani doteky od chlapa, i když jsem se dokázala bláznivě zamilovat, když na mne poprvé sáhl, utekla jsem a pak mu napsala, že ho nikdy nechci vidět... Bohužel mu to asi došlo, dlouho mne pak ještě kontaktoval, než jsem ho odradila svou odměřeností a později i vulgaritou. Smůla je, že ho pořád miluju, chjo...Naty, moc děkuji za podporu, k drogám jsem se naštěstí nedopracovala, ale k sebepoškozování jo. Teď se hlídám...Jak to zvládáš ty? Normální život, vztahy atp...Holky i kluci, taky všem moc moc držím palce a přeji všem, ať se s tím postupně vyrovnáte a ať jste všichni schopni plnohodnotně žít... Žít bez výčitek svědomí, beze strachu, bez flash-backů...

Omlouvám se za překlepy.mám za sebou náročný víkend a dnes mi to moc nemyslí.