Reklama

Smíření se smrtí

Vlasta (Út, 22. 3. 2022 - 11:03)

Stále si lámu hlavu nad těmi rusy a ukrajinci, že bojují s vědomím, že mohou kdykoliv zemřít pěkně škaredou smrtí. Já prostě ty války a to, že ti chlapi do toho jdou, nechápu.

Host (Po, 21. 3. 2022 - 00:03)

Se smrtí se nelze smířit. To smrt nás smiřuje s životem.

evzuu (Čt, 14. 5. 2020 - 13:05)

Mě umřela kočička, před necelým měsícem, a pořád jsem se s tím nesmirila. Prostě to nejde. Jeden den jsem v pohodě, a druhý celý probrečím.
Potom mi před 3 letma odešla kamarádka,která skočila pod vlak, a s tím jsem se už smířila, ale pořád to trochu bolí.. Já jsem ještě nepřemýšlela že jednou umřu, vím že to v blízké době nebude :)

obdivuhodná jis (Ne, 17. 11. 2013 - 08:11)

Jsou to minulé životy to mi...něčeho, o čem se přou miliony lidí po tisíce let.

Pampeliška (Ne, 17. 11. 2013 - 07:11)

někoho je velmi těžké......tak tohle je přesně můj případ.
od přirozeného strachu ze smrti v dětství jsem se dostala k uspokojení v tom, že smrtí nic nekončí. S tím se mi žilo docela dobře do doby, než jsem si sama přála odejít, umřít, v tu chvíli jsem si uvědomila, jak nemám kam, jak není úniku a jestli budu existovat i po smrti...tak jsem prostě v pasti. Nemám volbu. Jednou tu jsem a nemůžu nebýt a to mě docela ničí. Skutečně. Ta vize, že v nějaké formě tu budu stále a že si neodpočinu ani po fyzické smrti, mě deptá. Přála bych si, aby po smrti můj život nepokračoval, aby zaniklo mé vědomí. Abych nebyla. Bohužel, tohle není tak úplně v mé vědomé moci. ale dost možná se na to po smrti můžu koukat jinak a trápit mě to nebude...

pro (Ne, 17. 11. 2013 - 07:11)

Smrt je definitivum a s tím...někoho je velmi těžké smířit se s tím, že smrtí nic nekončí.

Marná je touha (Ne, 17. 11. 2013 - 07:11)

Smrt je definitivum a s tím se nemůžou smířit lidé a proto si vymysleli Boha, životy po životě, reinkarnaci a jiné pohádky.

Fido (Ne, 17. 11. 2013 - 01:11)

Martine, já se domnívám, že to není z minulých životů jako takových. Zastávám teorii tzv. biologické stopy - tyto dojmy máme v sobě skryté jako genetické dědictví po svých vlastních předcích. Objevují se i opakovaně v našich snech, dokážou být i dost silné a přeskakují třeba i několik generací, takže nechápeme přímou souvislost a logiku těchto útržků "paměti".

nv (Ne, 17. 11. 2013 - 00:11)

Samozřejmě že i po smrti...No právě. Je to téměř nekonečné, už nechci!

nv (So, 16. 11. 2013 - 23:11)

Pro nv: Myslím, že...mě spíš děsí, že po smrti to pokračuje dál...

Fido (So, 16. 11. 2013 - 23:11)

Pro nv: Myslím, že většina lidí to právě nepovažuje za "jednoduché" a spíš si přeje, aby to nějak pokračovalo. Ten náhlý a nevratný konec ("jako když se vypne počítač") je děsí.

nv (So, 16. 11. 2013 - 08:11)

po smrti nic nekončí. jo, kdyby to bylo tak jednoduché, umřít a pak by nebylo nic.

h (So, 16. 11. 2013 - 08:11)

Buddhisté to ovšem vidí...buddhismus je náboženství bez Boha.

neni mozne byt (So, 16. 11. 2013 - 08:11)

Buddhisté to ovšem vidí jinak.

ruda (So, 16. 11. 2013 - 07:11)

Láďo - to nebylo tak, že... neni mozne byt sbohem bez jezise on je cestou k otci

Rose (Ne, 9. 6. 2013 - 22:06)

smrt je jenom hluboky spanek, ale pokud Ondro zijes, muzes jeste nekomu pomoct a nekoho potesit. Muzes mit peknou rodinu a nekomu dat zivot. Nevzdavej to

Rose (Ne, 9. 6. 2013 - 22:06)

smrt je jenom hluboky spanek, ale pokud Ondro zijes, muzes jeste nekomu pomoct a nekoho potesit. Muzes mit peknou rodinu a nekomu dat zivot. Nevzdavej to

D (Ne, 9. 6. 2013 - 12:06)

Pokud by ale takovych Ondru bylo dost, a byli ochotni slouzit do roztrhani tela jeste i zadarmo, teoreticky by to byla dobra sance na vyrazne rozpoctove uspory a usetreni prostredku danovych poplatniku.

Paklize by takovi sasci nebyli vice nez vyvazeni ruznymi sibry, kteri by naopak chteli, aby jim samotnym jejich vlast a danovy poplatnik slouzili az do roztrhani.

Bojim se, ze na kazdeho Ondru pripada nejmene tucet Smetku, Sloufu, Kozenych, Grosu, Fenclu, Macku, Cermaku, Tykacu ci Trubeliku.

neznaboh (Ne, 9. 6. 2013 - 09:06)

Je mi 16 let a už rok jsem...Tak tohle je v Tvém věku celkem běžné. Nic neobvyklého. Akorát že ne každý se s těmito svými pocity a tužbami svěří.

Aspoň už víš, jakým způsobem jsou motivovaní všichni ti sebevražední atentátníci - a taky, proč je tvůj věk ideální pro vojáky a bojovníky libovolného hnutí.
Stačí vhodná ideologická/náboženská indoktrinace a rázem je na světě další hrdina/mučedník za tu Jedinou Správnou/Svatou Věc.

Jestli toto své životní období ve zdraví přežiješ, časem se to spraví samo. Držím všechny palce co mám, aby se ti to povedlo.
Hodně štěstí - budeš ho zatraceně potřebovat!

bojím se (Ne, 9. 6. 2013 - 06:06)

Je mi 16 let a už rok jsem...že nevíš o čem píšeš. Jsi naivní.

Reklama

Přidat komentář