schizofrenie!

Ondro něktré psychology hradí pojišťovna. Nejdřív běž za svým obvodním doktorem/doktorkou a dá ti doporučení, ale možná by to šlo i bez toho. Dokonce i psychoanalýzu hradí pojišťovny akorát že je to jen půl hodiny a jestli tam chodí hodně lidí a na každého se dostane sotva jednou týdně je to asi na prd. Měj se.

Dobrý den Ríšo,
ráda bych reagovala na Váš příspěvek ke schizofrenii. Souhlasím s Vámi, že strava, pozitivní myšlení, pohyb a celkově zdravější životní styl může mít obrovský vliv na naše zdraví a zejména na rozvoj poruch - psychických i fyzických. Rozhodně bych tuto prevenci nepodceňovala. Viz. například obrovský rozmach psychologie zdraví ve světě, která se těmito jevy zabývá. U nás je ještě v plenkách, nicméně i my máme světové odborníky v tomto oboru (Břicháček, Křivohlavý, Kebza ad.). Pokud se již ale jedná o rozvinuté závažné choroby, nejsem si tak jistá, zda se dají takto zastavit. Zmíněnou změnu života a smýšlení bych onačila za nový software.. Ale může si to duševně nemocný člověk uvědomit? Já sama schizofrenií netrpím, ale trpím jinou nemocí, která mě na nějakou dobu v podstatě vyřadila ze života. Od té doby, co držím velmi přísnou dietu (žádné sladké - když už, tak jen ovoce, žádná bílá mouka, žádné droždí, když maso,tak bílé a ryby, ale málo, když kávu, tak špaldovou, když rýže, tak neloupaná atd. Alkohol, cigarety, drogy ale třeba i příliš zakouřené prostředí jsou tabu. Denně sportuji. Jsem tak trochu ve svém okolí exot, ale můžu žít. Co z toho plyne? I zdánlivě nevyléčitelnou nemoc snad lze upravit od základu změnou stravy a celkovým životním stylem. A samozřejmě podporou rodiny. Děkuji za Váš příspěvek Ríšo, jen malá poznámka na okraj: snad nemáte "zachraňovací komplex".. Hodně sil všem.

na toho mám ještě čas

Tak alzhaimr?:-)

hehe nejni:))

Ondro to je prkinson:-)

Díky za odpověď:)
No k psychologovi se chystám už pár let, ale tak nějak na to nemam peníze a rodiče do toho tahat nebudu "je to můj boj". Hech asi budu ještě pár let bláznit a až to nebude k tomu tak se k nějakýmu tomu bláznologovi vydám:))
Jinak jinak ještě jednou Martine dík, že ses tim prokous:)
Mějte se

Ondro tady to asi nevyřešíme. Schizofrenii asi nemáš ale každopádně nic ve zlým na psychiatra si zralej. Nemyslím že bys musel jít hned do blázince. Tak špatně na tom nejsi to by jsi nedokázal sepsat tak dlouhý relativně srozumitelný a nudný :-))text. I když možná by bylo lepší zkusit jen psychologa ale i on by ti zřejmě poslal k psychiatrovi na ambulantní léčení.

Dobrý den (večer)
Mám podezření, že mohu trpět schizofrenií hehe a nebo jsem možná jen hypochondr:)
Neslyším sice žádné hlasy ani tak podobně, ale mám velké problémy s koncentrací, organizací času, změnamy nálad, chutí cokoli dělat. Kolikrát řeknu věci o kterých ani později nevím, že jsem prohlásil. Často mám i několika hodinová "okna". Někdy mám problém udržet myšlenku. Nechápu smysl bytí( no na druhou stranu kdo jo:))
Psychické problémy se u mě začaly projevovat cca v 8. třídě základní školy. Nejdříve drobná paranoia, která se v průběhu dalších asi 4 let mohla vesele rozvíjet, ale to přičítám marihuaně, alkoholu a tzv. víkendovým drogám (lsd,lysohlávky, extáze).
V hlavě jsem měl takovej bordel, že už se to nedalo (pocit méněcenosti, paranoia, sebedestruktivní choutky, chmurné myšlenky a nevím co ještě). S občasnou konzumací drog jsem neměl v plánu přestat, ale přišlo to nějak samo, nejspíš proto, že mi to přestalo dělat dobře.
Z hruba v 16-ti letech jsem "hulit" přestal.

No abych to zkrátil ono by to bylo asi fakt dlouhé. V současné době mi je 20 let a nekonzumuji žádné nelegální drogy, mám přítelkyni, zdraví sexuální život (teda doufám:), mám brigádu. Přes to ale mám pocit, že se mi ty stavy z dřívějška vrací. Často bývám roztěkaný a mám problém s konverzací a vnímáním ostatních lidí, mám problém utřídit si myšlenky, postavit priority a vytyčit si cíle a když už si je vytyčim tak nemám vůly je splnit. Například jen těžko se dokopu k tomu abych šel do školy a když už tak tam vydržim tak dvě hodiny a jdu pryč. Spousta přátel se mi vyhybá a já ani nevim proč, jen se pak dozvídám, že jsem o nich, nebo jim řekl něco špatného, ale fakt si to nepamatuju. Možná je to tím, že piju a pak nevim co kecám, možná že ne. No zkrátka by mě zajímalo co jsem to zač, protože se v sobě naprosto vůbec nevyznám:)
Omlouvám se všem co si tenhle nudnej a asi i hloupej text přečetli, (skoro jako z bravíčka co?)
Každopádně vy co jste se tím prokousali tak mi napište co si o tom myslíte. Jsem jen blázen, alkoholik, schizofrenik nebo od všeho trochu??
Hrozně jsem to zjednodušil, fakt neumim psát moc vážně, ale vtip to rozhodně nejni.
Díky za odpovědi a přeju pěknej večír:)

Dobrý den Kristýno, pokusím se Vám odpovědět přímo tady.
1. Nerozmýšlel jsem se dlouho, takto anonymně mi to nevadí, ale o své nemoci jinak mluvím pouze v rodině, s lékařem, případně s pacienty se stejnou nemocí.
2. Vyskytlo - u tety (otcova sestra).
3. Ne.
4. Žádná traumata jsem v dětství myslím neprožil, byl jsem ale hodně samotářský a měl jsem málo kamarádů. Už od dětství jsem byl dost přecitlivělý. Za věřícího se nepovažuji, ale zajímavé je, že jsem v Boha věřil v období akutní schizofrenické ataky.
5.Drogy jsem nikdy nezkoušel. S alkoholem mám zkušeností dost, v podstatě piju dost i v současnosti a snažím se to ve spolupráci s doktorkou nějak řešit.
6. Onemocněl jsem ve 23 letech. Již nějakou dobu před vypuknutím nemoci jsem se občas cítil divně, "nenormálně", ale v podstatě jsem si uvědomil, že jsem nemocný, asi až po dvou - třech měsících léčby.
7. To bylo ve 23 letech, těsně před 24. narozeninami. Měl jsem pocity sledování policií, myslel jsem si třeba, že v rádiu mluví ke mně, nakonec jsem se domníval, že vypukla 3. světová válka, že jsem dostal Nobelovu cenu, že ovládám počasí...Přitom jsem v tomhle období necítil ani nějakou úzkost nebo deprese, měl jsem spíše zvýšené sebevědomí. O nemoci jsem v té době měl jen takové ty základní informace.
8. Když rodiče z mého podivného chování usoudili, že jde o schizofrenii, byl jsem nejdříve víceméně nedobrovolně hospitalizován na psychiatrické klinice. Odtud jsem po několika dnech utekl. Odmítal jsem brát léky, nepřipouštěl jsem si, že jsem nemocný. Po dvou měsících jsem skončil v psychiatrické léčebně, kde jsem s rozhodnutím soudu(nedobrovolně) pobyl asi dva měsíce.
9. Paranoidní schizofrenie.
10. To už jsem víceméně popsal u otázky 7.
11. Okolí jsem vnímal spíše nepřátelsky naladěné vůči mě, studoval jsem a současně jsem pracoval, přítelkyni jsem neměl, nějaké kamarády ano.
12. Tak po těch dvou měsících v léčebně jsem se začal léčit ambulantně v sanatoriu na Ondřejově v Praze. Tam docházím jednou měsíčně dosud, beru léky.
13. Teď se cítím relativně dobře, občas trpím výkyvy nálad, hlavně na podzim a v zimě mívám depresivní náladu.
14. Doufám, že ano. Chci ještě pokračovat dálkově ve studiu na VŠ. Vše ale bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet můj zdravotní stav.
15. Jsou to bohužel dost rozšířené nesmyslné předsudky. Jen velmi zřídka jsou tito nemocní nebezpeční. Tato nemoc může potkat opravdu každého.

Tak zatím takhle, když budete ještě něco chtít vědět, napiště. K otázce 16 mě nic nenapadá.

Pro Luďka:Dobrý den, konečně se mi podařilo vše připravit. Je to celkem 16 otázek(s různými podotázkami), pokud nebudete chtít na kteroukoliv z nich odpovědět samozřejmě nemusíte. Zpracování celého rozhovoru Vám ve výsledné formě pošlu a pokud se Vám nebude něco líbit vynasnažím se to udělat podle Vašich představ. Ještě jednou moc děkuji za spolupráci. Tady jsou ty otázky:
1. Rozmýšlel jste se dlouho pro poskytnutí tohoto rozhovoru? Dělá Vám problém mluvit o Vaší nemoci?
2. Vyskytlo se někdy ve Vaši rodině podobné onemocnění? Jestli ano u koho?
3. Jsou Vaši rodiče rozvedení?
4. Jaké jste měl dětství? Prožil jste v životě nějáká větší traumata? Jste věřící?
5. Požíval jste někdy ve větší míře alkohol, bral drogy nebo užíval jiné návykové látky?
6. Kdy jste si poprvé uvědomil, že jste nemocný?
7. Kdy se u Vás poprvé objevila diagnoza "schizofrenie"? Kolik Vám bylo let? Jak jste se cítil? Věděl jste už předtím o něco o této nemoci?
8. Jak reagovalo Vaše okolí, když se o tom dozvědělo?
9. Konkrétně jakým druhem schizofrenie jste trpěl?
10. Jak se to projevovalo? Uvědomoval jste si Vaše chování?
11. Jak jste své okolí v té době vnímal Vy? Měl jste práci(studium), přítelkyni, přátele?
12. Jak probíhala Vaše léčba?
13. Jak se cítíte teď?
14. Myslíte si, že jste nebo budete schopen se zapojit do "normálního" života?
15. Co si myslíš o názoru některých lidí, že lidé trpící touto nemocí jsou nebezpeční blázni a měli by být po celý život zavřeni na střeženém oddělení psychiatrie? Nebo, že schizofrenie je jen nemocí opilců a drogově závislích?
16. A nakonec chtěl byste něco vzákat těm co budou číst náš rozhovor?
Pokud budete mít jakýkoliv nápad na nějakou doplňující otázku nebo nebo cokoliv jiného prosím napište mi to. Můj email je k.r.i.s.t.y.n.k.a."seznam.cz tam mi můžete poslat odpovědi. Děkuji mockrát za Vaši pomoc
Kristýna

Moje práce je SOČ, která, pokud bude dobrá, mi pomůže k dalšímu studiu a bude dána jako materiál pro pozdější zpracování do podoby např: letáčků,... sloužících pro informaci ostatním lidem. Na této práci jsem ztrávila dost času a stálo mě to hodně práce a mým cílem do budoucnosti je pomáhat třeba takhle nemocným lidem. A Luďka v žádném případě nechci do ničeho nutit. Docela mě tedy mrzí postoj Náhody, protože na tom co dělám mi opravdu záleží.

Náhoda,ale to je třeba ten problém,který má některým pomoci.

Nikomu práci nechci kazit a už vůbec ne když to někomu pomůže.Bohužel jsou i lidi kteří to zneužívají ke svému mě nepochopitelnému prospěchu.Nechci se nikoho dotknout ale zarazila mě ta jména se stejnou prosbou.Jinak nic prti vám nemám a přeju hodně štěstí pakliže se svojí prací někomu pomáháte.Nic víc.A diskuse procházím jelikož se mě to osobně týká ale to je jenom můj problém.

Ještě jeden příspěvek úplně z jinýho soudku..prohlížela jsme si předchozí diskuze Petra a Pavla na téma mystika a schizofrenie. Jak jsem už psala, píšu teď o schizofrenii a tak jsem se opět pustila do studia této nemoci (už opakovaně, protože dokončuju studium psychologie).Nemůžu si pomoc, ale stále se mě dotýká jedna spojitost.Letos v létě jsem byla dva měsíce v Peru a pozorovala práci tamních šamanů a curanderos (léčitelů), kteří pracovali s lidmi akutně "intoxikovanými" místním halucinogenem ayahuaskou. Léta pomocí vizí, které jim zprostředkovává, léčí nemoci, komunikují s bohy, pomáhají lidem. Vize vedou jednoznačně k rozvoji jedince i celé komunity, jsou darem. Sama jsem si stavy těchto vizí zažila a musím říct, že to celý je tak neuvěřitelně podobný s pozitivními příznaky schizofrenie..jako by to vážně nebyla nemoc,ale dar mimořádné schopnosti, jen naše společnost s tím neumí pracovat, neumíme vykládat halucinace na symbolické úrovni (v té totiž mluví, a proto je problémem, když je začneme vykládat doslovně)atd. Napadlo mě dát si tu práci a zkusit dlouhodobě a velmi intenzivně pracovat s někým s těžkou akutní schizofrenií tak, že spolu vykládáte jeho "halucinace" a snažíte se jejich sdělení využít pro rozvoj dotyčného..možná by pak splinily svoji roli a odešly.No ale budu spíš nohama na zemi,protože tohle mi žádné zařízení neumožní a možná by o to ani nebyl zájem. To jen tak, co mě napadlo:-)

Náhodě:Ano,psala jsem i do jiných rubrik,protože v předchozích měsících jsem psala články o jiných nemocech.Se zlou jsem se potázala jenom v tom smyslu,že se bohužel našlo pár lidí¨,co mají tak veliké problémy sami se sebou,že si je ventilují na člověku,který se jen veřejně zeptá,zda bz s ním někdo neudělal rozhovor(forma přes mail je totiž pro lidi s nemocí daaleko přijatelnější než kdybych je vyhledávala "živě").Naštěstí ale ke mně pořád byla většina osatních milá a vždy se našel někdo,kdo se se mnou a hlavně čtenáři podělil o své zkušenosti. S Kristýnou nemám nic společného,tak buďte tak laskavý/á a nekažte ji práci.Držím ji palce. A jen tak mimochodem, Náhodo, jak to, že Vy znáte všechny rubriky a všude prolézáte?

Veroniko nevím ptoč najednou Kristýna.Mám dojem že už jsi tuto prosbu někdy v minulosti psala a nebylo to o schyzofrenii a mám pocit že jsi se se zlou potázala.Nechci ti křivdit ale doufám že tvoje práce nezneužívá dobroty nemocných lidí.Ludku nechci se do toho plést ale je to vaše intimní záležitost a já bych se s problémy nikomu cizímu nesvěřovala.Opravdu to nemyslím zle a je to na vás.Přeju vám hodně štěstí.

Mne by zajímalo jestli výchova v důsledně katolickém stylu může vyvolat tuto nemoc?

Pro Luďka:Děkuji, opravdu jste mi moc pomohl!Vzhledem k tomu že teď dost pacuji nevím, jak často tu budu, ale určitě co nejdřív připravím nějáký dotazník a ozvu se...ještě jednou Vám mockrát děkuji...Doufám, že Vás nebudu moc obtěžovat!Zatím nashledanou a těším se na spolupráci s Vámi!

Kristýno, rád Vám odpovím - můžete mi klást otázky rovnou sem, nebo mi na sebe dejte kontakt (mail) a já Vám napíšu.