Sebevražda

Myslím, že tu lidé rady...jo stejně je to ale podle mě na nic jsou to jen řeci do prázdna...

myslim ze sou tady rady...Myslím, že tu lidé rady ani nehledají, to by tu musela zaznít nějaká "bomba", aby pomohla. Potřebují, dle mne, promluvit s těmi, kdo soucítí a vědět, že nejsou ani v těch problémech a bolestech sami.

Pavlo: Je my líto co se...Dobrý kamaráde, pokud to byla otázka na mě, z čeho se to nemůžu dostat...
Tak já se trochu občas vracím, ale už ne úplně na dno. Vlastně jsem na tom teď docela dobře, když to tak vezmu.
Jen trochu bojuji s jídlem. Ale to už budu mít asi boj nafurt.

myslim ze sou tady rady naprosto na nic kdyz ma nekdo PROBLEM JE TEN PROBLEM A NEJDE JEN TAK VYMAZAT PRASKY NEBO NEJAKOU TERAPII(KDYBY BYLO JEDNODUCHE ZAPOMENOUT ) KTERA JE STEJNE NA DVE VECI JA to chapu ze uz to chce NEKDO SKONCIT...tak je nechte v klidu odejit a nepremlouvejte je k tomu ze zivot je super..Zivot je jen o stesti nekdo ho ma nekdo ne...

Pavlo: Je my líto co se stalo. Nevím jak ti pomoc, ale můžu ti doporučit zkusit chi gongové cvičení Falun Gong. Obsahuje to pět cvičení, které působí jako balzám na bolavou duši.
Pampeliško: je my líto, že tak trpíš, ale zase na druhou stranu si myslím, že důvod proč tak dlouho píšeš do této diskuze je ten, že víš, že spáchaní sebevraždy by nebylo správné. A myslím, že je jedno jak jsou tvoje děti staré, protože pro ně budeš vždy jejich máma a oni budou pro tebe vždy děti. Co máš za problém, že se přes něj nedokážeš dostat?

Pavlo a M.,
co víc napsat,...Přečetla jsem, co píše Pampeliška. Myslím si totéž. Musel si uvnitř prožít peklo násobené tím, že neměl sílu se svěřit se svou bolestí.
Co jen utrpení umí život lidem! Trpěl on, teď trpí Pavla.
Drž se, Pavlo!

Stalo se to před 3 týdny...Pavlo a M.,
co víc napsat, než že je mi to moc líto...jak málo tohle je ve srovnání s vaší obrovskou bolestí.
Nebuďte na to samy.
Já bych určitě vyhledala terapeuta, který by mi pomohl tím těžkým obdobím projít, Který by stál při mě, a nezatěžuje ho to, jako kamarádky a rodinu. Který vyslechne a nechá plakat, když to potřebujete.Škoda, strašná škoda, že muž o tom nemluvil. Tohle asi plánoval, nevypadá to na jednání v afektu. Musela to být ohromná bolest,co ho donutila to udělat, aniž by se pokusil zavolat si pomoc. :-(

Ano, mám soucit.Někdy ažz...Ale pokud bude řídit ve stavech, které popisuje, tak to nebude dlouho trvat a někoho zajede. A zákon o řízení zní jasně!
Nemá se řídit ani s rivotrilem.
A krom toho, že je nebezpečný jako řidič. Tak je i agresivní a vyhrožuje zajetím a napadením. Takže bude velice zajímavým nejen pro psychiatra, ale i pro policii!
Tvůj soucit nemá cenu ani zlámané grešle.

Stalo se to před 3 týdny...Pavlo, soucítím
s tebou a tvými dětmi , věř mi. Jen při čtení toho, co jsi napsala je pro mne neuvěřitelné, že všechno přišlo tak zčista jasna. Opravdu na manželovi nebylo vůbec nic vidět, žádný
okamžik který by nasvědčoval tomu, že něco chystá či že je uvnitř trápen, nešťasten?
Drž se, čas ti pomůže, jen vím, že teď je
to pro tebe strašné, ale zmiňovaný čas, který tím, že pečuješ o děti, ti poběží rychleji, nežli těm, co zůstali sami, tě
z toho dostane.

Pavlo, při čtení tvého příspěvku mi tekly slzy proudem, jsem ve stejné situaci jako ty, chápu tě, tvé pocity a to všechno okolo. Nezbývá nám nic jiného než se držet, už kvůli dětem. Přeji ti sílu všechno zvládat, já tu sílu taky hledám, kde se dá, akorát mi to moc dobře nejde. M.

Dobré ráno. Jen jsem...Jaký potozumnění? Myslíš to rozebírání pořád dokola toho samýho? 6e se chcete zabít a pořád nic, pořád nic?

To je přetvářka a komedie .....

Pavlo,
je mi moc líto, co...Stalo se to před 3 týdny 15.8., takže asi tak, zatím to vůbec nezvládám a srdce mám na kusy, bolest je neskutečná, hrozně jsme ho milovali i děti a on miloval nás. Jak bych si přála vrátit čas, neodjet do práce, aby nezůstal sám, nebo cokoliv změnit, nemůžu, nedokážu, je to strašné, opravdu strašné. Nikdy jsem si nic horšího nedokázala představit. Nemocný nebyl a nikdy nikomu neublížil, byl to neskutečně hodný člověk.

n.,
jak je? Já jsem se...Dobré ráno. Jen jsem nahlédla (jdu do práce), nemohu však jinak, než pozdravit Pampelišku a
říci jí, že jí věřím každé slovo, ztotožňuji se s jejími názory a myslím, že ti, kdo ji "napadají" v diskusích na ni nemají ani zbla, do toho, co se týká jejího porozumění tolika odstínům našich trápení, té široké škále osudů. Já jí děkuji.
Pampeliško, drž se a měj se a věř, že mé chválení tvé osoby není úlitbou, je opravdové a nic by na tom nezměnilo, kdyby jsi i mne v diskusi "sepsula". I to bych ti věřila!
Pomáhej svou přítomností i nadále a to nejen mně a hlavně "n", pomoc potřebují všichni, kdo sem jdou s důvěrou a volají o ni. Jsi tady potřeba!

presne tak.

devcata...n.,
jak je? Já jsem se zbaběle vrátila k AD., nedalo se to. Je to opěkně hnusný nenávidět své tělo.
To tělo, co mi tak dobře slouží, co je ke mně tak shovívavé, přestože se k němu chovám jako macecha. To tělo, co mi dovolilo porodit děti, tělo, které cítí pohlazení...
Já nevděčná.
Takže jsem zas po více jak dvou týdnech vytáhla AD, a jedeme nanovo. Uff.

ty by máš i soucit? A měla...Ano, mám soucit.Někdy ažz takový, že mi brání zlobit se na lidi, co mi ubližují, protože je z nějakéhodůvodu chápu.

Pokud jde o Tarda, tak pokud vím, nikoho nesrazil, nevím tedy co tu řešíš. Samozřejmě ve zhuleném stavu lézt za volant je špatně, o tom žádná.
Já jsem psala jen o tom, že pokud má Rivotril přispět ke zklidnění paniky, pak je v tom s Rivotrilem méně nebezpečný, než v akutní atace.

Pavlo,
je mi moc líto, co...ty by máš i soucit? A měla by si soucit i s obětí autonehody? Obětí, kterou srazil řidič feťák. Feťák, který si byl vědom v jakém stavu řídí. Tak co, měla by si taky takový soucit, když takového budoucího vraha hájíš?
Ty jsi faleš, viď.

Nikdy nemůžete nikoho...presne tak.

devcata zdravim.
vic nezmuzu :-(.
drzte se

Nikdy nemůžete nikoho soudit, protože vůbec netušíte, čím prošel, a vůbec netušíte, čím v budoucnu projdete vy sami.

Pavlo,
je mi moc líto, co...no právě vy tady o tom akorát kecáte a otravujete lidi celý roky......ale na sebe ste opatrný, jen kecy .
Dáváte si hodně bacha abys xi neublížily, o to víc o tom melete .....

Pavlo,
je mi moc líto, co se stalo manželovi. O to hůře, že dopředu nic nedával najevo. Je to bezpochyby hrozné, pro pozůstalé.

Vím, že mě děti potřebují i když jsou už větší, ale když je bolest moc moc velká (to nyní zrovna není, tak to nehrozí uskutečnit), tak to fakt není sobectví. když někdo moc trpí při umírání na rakovinu, taky ho nemáme za sobce, že si chce umřít a podstoupit euthanazii. Sebevražda je podobná. Někdy to bolí tak moc, tak šíleně, že i vzpomínky na první úsměvy a krůčky našich dětí to nemohou odvrátit. Je to jejich život. Dala jsem jim, co jsem mohla, beru to tak, že kdybych se ztratila, prostě už s tátou přežijou a uklidňuje mě to.

Nevím, co se stalo vašemu muži, musel být hodně zoufalý. nekecal a udělal to. Asi neměl to, co my tady-potřebu o tom mluvit a vlastně se tím nepřímo ujišťovat, že to udělat nechceme. Nemůžeme. Nedokážeme.

Jak je to dlouho, co jste bez muže a táty?
Jak jste to zvládla, najednou sama na 3 děti?