Reklama

smrt syna

Tom (Ne, 16. 5. 2010 - 18:05)

Nelly a Zdenko,jen vyjímečně tu čtu příspěvky,je to jako nůž do srdce.Přeji Vám sílu,přeji Vám odvahu bojovat a určitě jednoho dne vyjde i pro Vás sluníčko a zase budete žít,pracovat,milovat.

Zdenka (Ne, 16. 5. 2010 - 18:05)

Zdeni,tvůj mail jsem dostala...Nelly dostala a taky napsala.
Příště se rozepíšu víc!
Ahojky Z.

Nelly (Ne, 16. 5. 2010 - 15:05)

Zdeni,tvůj mail jsem dostala a už jsem ti i napsala.Dej mi sem prosím vědět,jestli ti to došlo.
Děvče milé, všechno co tady píšeš,je velká pravda,kterou nepřeji zažít ani svému nepříteli.
Opatruj se a ahoj.

Zdenka (Ne, 16. 5. 2010 - 15:05)

Zdeni,ahoj,konečně jsem se...NELLY,poslala jsem Ti email,dostala jsi ho?Já mám sice fotky,je to ta poslední a k tomu ještě z jeho mobilu.Mám jí dvakrát-kuchyň a pokojík,ale jsem na tom stejně jako TY,album jsem se ještě nepokusila otevřít,to nedokážu!
Včera jsem si jela do zahradnictví udělat trochu radost,koupila metrovou azalku a nový rododendron,lososovitá barva a růžová.Ale tak hrozně prší,že nevím kdy je zasadím.
Prší furt,že ani kameník nemůže dělat na hrobě,toho se NELLY hrozně bojím!Až tam uvidím manželovi rodiče a pod nimi bude jméno mého syna s datumem nar a šílený den u......
Jsem taky ráda ,že jsem poznala TEBE,že TI mohu psát svoje pocity,ono okolí sice s námi soucítí,ale nedokážou pochpit,že se to nedá srovnat s bolestí,když odejde milované dítě!Matka,otec,...to vše bolí,moc,ale dítě bolí tak jako kdyby někdo vyrval srdce,ztrácí rozum,cit,blázní,...
Nelly nevím zda jsem silnější jak ty,myslím,že jsme na tom obě stejně.
Pomáhámi,když napíšeš,i manžel se už ptá zda jsem Ti odpověděla.
Budu čekat!NELLY

Nelly (Ne, 16. 5. 2010 - 11:05)

Jani,já jsem tím nemyslela tebe,ale toho,kdo tuhle tradici zavedl.I když to udělal v dobré víře.Jsem v depresi,za normálních okolností bych to vyjádřila trochu jinak.
Píšeš,že ti zemřela maminka.Vím,jak ti teď asi je a jak hodně to všechno bolí.Janičko,cítím s tebou,bohužel víc nemohu.

Jana (Ne, 16. 5. 2010 - 01:05)

Nelly já nejsem hlupak zemřela mi maminka a my ty věci davame z domu6 tydnu tak se to děla ale nemusíš jak ti cerka zemřela ,,, jsem strašně plákala, znam tě NeLLynko ,,,moc je mi lito

Nelly (So, 15. 5. 2010 - 23:05)

Zdeni,ahoj,konečně jsem se dostala ke psaní.Všechno mi teď trvá ,než něco udělám.Často se při práci zamyslím,začnu vzpomínat,potom se rozbrečím a tím moje činnost na nějakou dobu skončí.
Já vím,že ty rady tady jsou myšleny v dobrém,ale ona velká bolest, a tohle je ta největší,jaká mě kdy potkala,ona ta bolest funguje u každého jedince jinak.A nikdo nemůže vědět jak by to bylo u něj.Člověk si kolikrát myslí,že by se v určité situaci zachoval takovým a podobným způsobem,ale skutečnost je potom úplně jiná.Když mi zemřela maminka,bylo to hrpzné, ale tohle nedokáži pojmenovat.A že bych se měla po měsíci zbavit všech věcí? Který hlupák si troufá lidem nařizovat,co a kdy mají cítit a přestat cítit?Copak to jde? Odešel člověk,kterého jsem nade vše na světě milovala,těšila jsem se na ni,až se narodí,prožívala jsem s ní každou bolest i radost, pomáhala jsem ji, bála se o ni,byla to moje nejvěrnější kamarádka,která mě měla ráda.
Zdeni píšeš,že máš všude fotky svého syna.Vidíš,já to všechno mám jinak.Když se podívám na její fotky,tak jsem pro ten den už nepoužitelná.
Ale je moc dobře,že to takhle máš.Nejdříve jsem s nikým nechtěla o dceři mluvit.A taky nemluvím,jen s tebou.Přišlo to spontánnětak nějak jako náhodou a já cítím ,jak mi to pomáhá.Jsem tak ráda,že jsi tady,ale byla bych raději,kdybychom se poznaly za jiných okolností.
Zdeni,zkus být silnější,než já.

Zdenka (So, 15. 5. 2010 - 22:05)

Ahoj Zdeni,jsem tak ráda,že...Nelly mám vše opsaný!!!

Zdenka (So, 15. 5. 2010 - 22:05)

Zdenko,nechtěla jsem...Jani,já se vžádným případě neurazila,jenom jsem se chtěla zeptat zda máš tu samou zkušenost a jak jsi se k tomu postavila TY?Po měsíci bych to asi nezvládla a těžko to zvládám i nyní,víš.

- (So, 15. 5. 2010 - 20:05)

A co dneska to nestesti u Berouna ze zavodu jak to auto vjelo na 14 letou divku,to je strasny,dalsi mladej zivot pryc..chudaci ty rodice.

Jana (So, 15. 5. 2010 - 19:05)

Zdenko,nechtěla jsem uražet,, u nás se to děla za měsíc .Vím je to moc těžke,měj se moc hezky přeji hodně sil.

Nelly (So, 15. 5. 2010 - 12:05)

Ahoj Zdeni,jsem tak ráda,že jsi zase tady. Dnes se vrací manžel po týdnu domů,tak mám fofr.Chci mu připravit něco dobrého.Určitě se sem večer vrátím.Tady je můj mail,mohly bychom si psát i tak: [email protected]
Tak jdu chystat a zatím ahoj.

Zdenka (So, 15. 5. 2010 - 08:05)

děvčatka,, vím co...Jani a po jaké době jsi to dokázala TY???
Ty všechny věci pořád voní!!!Jako by je měl včera na sobě,víš!

Jana (So, 15. 5. 2010 - 01:05)

děvčatka,, vím co přežívate nechte mrtvé odejít, oni jsou svámi pořad,bůh si je vzal, to je taky život dokat jejich věci nedate pryč, nebudou mít pokoj cítím svámi

Zdenka (Pá, 14. 5. 2010 - 22:05)

Ahoj Zdeni,čtu tvůj...Ahoj Nelly,koukám,že jsi byla dlouho vzhůru,že nemůžeš taky spát.
Podle tvé odpovědi jsem usoudila,že pracuješ zřejmě ve školství,jako pedagog.Já pracuji taky ve škol.,dětí tam máme 1400 od 12-19let.Tam vidím denodeně synovi kamarádky a kamarády,drásá mě to,ničí,trpím hrozně moc,sice nebrečím už denodeně,ale přijdou minuty a chvilky,kdy musím odejít aspoň na půl hoďky,co Ti budu povídat,však sama víš!
Jezdím každý den do práce kolem stromu (2krát)a každý druhý den zapaluji svíčky dvoudení a ráno když opět jedu,tak mi syn svítí na cestu,asi si řekneš,že jsem divná,ale jeto můj rituál.Opět jsem mu povídala co se přihodilo,že konečně bylo zahájeno trestní stíhání proti 5 pachtelům,kteří přepadli,brutálně zmlátili,oloupili a vyhodili v lese v lednu mého staršího syna(ležel na traumatologii),že soud ještě neproběhl.
Někdy mu taky vynadám,postěžuji,....
Nelly měla jsem takový divný období,že se mi nechtělo psát,ale taky jsem sledovala zda píšeš,každý den.
Záhrádku mám celkem hotovou,rozkvetla mi magnolie,azalka i ronďák,je to nádhera,jenom kdyby už přestalo pršet,už chci sluníčko,jako asi všichni.
Já jsem synovi věci ještě neprobírala,ale už tu uklízím-prach,podlaha,ale jeho věci ještě nééé.Nelly,víš co mi pomáhá,když jsem u něho v pokojíku?Fotka v živé velikosti-obličej,mám jí danou u počítače a pěkně se na nás usmívá,tak mě nutí se usmívat taky,zkus to,pomáhá to,ale možná jenom mě.Tu samou fotku mám dole v kuchyni a ráno když snídáme,obědváme,večeříme ....pořád se usmívá a mi si s ním můžem povídat kdykoliv.To je taková slabá náplast,to víš,že jsem měla a mám dny šílený.Kolikrát si říkám,že se musím zákonitě zbláznit,objednala jsem se na neurologii,mám strach,mozek mi nepracuje,tak jak před tím šíleným dnem!!!
Nelly jsi hodná,že jsi odepsala,já se už polepším,slibuji!
Jsem stále s Tebou,ani si nedoveš představit,kolikrát si vzpomenu na TEBE a říkám si zda ti je líp,co asi děláš,zda jsi vyrovnanější než-li já,....???
NELLY krásný víkend a těším se na čtení.Z
.

Nelly (Čt, 13. 5. 2010 - 23:05)

Ahoj Zdeni,čtu tvůj příspěvěk a i když to všechno prožíváme každá trochu jinak v konečné fázi je to obojí stejně smutné a plné beznadějné lítosti.
Nedávno mi kamarádka na Skype řekla,že obdivuje,jak se se svou bolestí vyrovnávám.Ó Bože,jsou chvíle samoty,kdy mám pocit,že přijdu o rozum.Musela jsem ji vysvětlit,že všechno je jinak.Celý život jsem pracovala s dětmi,naučila jsem se skrývat starosti i bolesti.U dětí má být člověk klidný a v pohodě.Abych pravdu řekla,ani jsem netušila,jak moc dovedu svou bolest skrýt a na čas se od ní odpoutat.Dnes jsem chtěla porovnat věci po Katušce,vešla jsem do jejího pokoje,nic jsem nerovnala, jen brečím a nemůžu přestat.No,zase se seberu,vím,že na ni nesmím moc myslet,musím se zaměstnat nějakou prací.Začla jsem s úklidem půdy,člověk by nevěřil ,kolik zbytečných krámů doma má.
Zdeni,nepsala jsi dlouho,předlouho.Každý den jsem se dívala,jestli jsi napsala.Myslela jsem si,že už asi nenapíšeš.Jsem moc ráda,že jsi se ozvala.
Zdeni,buď statečná a drž se,mně se to teď moc nedaří.Nenech mě dlouho čekat a zase napiš.N.

Zdenka (Po, 10. 5. 2010 - 19:05)

Ahoj Zdeni. Jsem v jednom...Milá Nelly,dlouho jsem tu nebyla,ale dnes už Ti musím vše zase napsat.Minulý týden jsem vyzvedla porcelánový fotky rodičů a syna(na pomník),udělalo se mi zle,když to paní vyndala,abych je zkontrolovala,nedovedu to ani popsat jaká lítost zase ¨přišla.Druhý den jsem musela k veterinářovi s koťátkem,má zápal plic,narodilo se na synovi narozeniny a tak jsem se snažila kočce pomáhat,krmit,hladit,....Dostalo 2injekce a bylo trochu lepší,ale stará kočka se rozhodla,že ho odvede pryč,hledáme ho už 4 dny-NIC!
V neděli jsme s manželem byli na hrobě vše připravit-vše vykopat-kytky,stromky,...
A dnes ráno jsem dostala takový divný nutkání,abych si sebou do práce vzala doklad o zpopelnění syna,celá pracovní doba nestála za nic,myšlenky mi lítaly hlavou -jak ponesu syna v urně,jak mi ho dají,pořád mi to takto naskakovalo,brečela jsem každou chvilku.
O půl 4 jsem stála před pohř.službou a nevěděla zda jít nebo nejít,paní co tam pracuje je velice příjemná,milá a když mě viděla,tak chtěla vařit kávu a nebo se posadit.Druhá paní mezitím hledala synovu urnu,NELLY najednou se mi podlomila kolena a já nebyla schopna pohybu,když paní postavila urnu na stůl.Dostala jsem strach,že se mi popel vysype z urny až pojedu domů,děvčata mě ujistily že je to zabezpečený!Paní mě nabádala,abych se dala dohromady,že si mě pamatuje před kremací,víš Nelly já shodila asi 10 kg,nikdy jsem nebyla silná,spíš hubená a nyní je vidět každý kilo co jde dolů.
Tak se mě až lekla.
Dostala jsem urnu,syna položila opatrně do krásný tašky,šla jsem tak opatrně,pro slzy jsem neviděla nikoho,došla k autu a tam se snažila uklidnit,čím myslíš?Cigaretou,až jsem se přestala klepat,tak chvátala domů.Nyní je syn tady s námi,je mi trochu líp,máme syna vedla PC u něho v pokojíku.
Po neděli má být pomník hotov,tak proto jsem se asi rozhodla jet už pro syna!
Nelly knihu čtu,je tam plno příběhů nám podobný,plno rad a doporučení jak se zachovat.
Nelly až Ti vyjde trocha času,tak se ozvy,budu čekat na Tvůj dopis,odpověď.

Nelly (St, 28. 4. 2010 - 16:04)

Ahoj Zdeni. Jsem v jednom kole. Manžel je na chaloupce a já doma řádím s úklidem.
Ke kadeřnici jsem objednaná na pátek,vlastně jsi mne inspirovala ty.Začínáme si uvědomovat,jak vypadáme a to je jen dobře.Jsem teď doma poprvé od toho strašného dne sama,no tedy úplně ne,mám tady svoji psí holku.Za chvíli si s ní půjdu kopnout balón.Já kopu a ona za ním lítá.No a potom se půjdeme ještě na chvíli projít.
Píšeš,že bys chtěla pejska.Dobře si to rozmysli,bude potřebovat hodně péče a pravidelné procházky.Taky je dobré dát mu nějaký výcvik,alespoň cviky poslušnosti.Důležité je,abyste si s manželem zvolili rasu,která svými povahovými vlastnostmi bude vyhovovat oběma.No,ale zase se vám to všechno vrátí,pes dokáže milovat svého pána víc,než sám sebe a taky s ním užiješ spoustu legrace a jiných krásných chvil,na které nikdy nezapomeneš.A nebudeš nikdy sama,protože on tady bude vždycky věrně s tebou.
Když se to stalo s dcerkou,moje Kora mě nenechala ani chvíli samotnou.Když to se mnou bylo hodně špatné a ještě i teď někdy je,přijde ke mně,lehne si k mým nohám a já vím,že mi tím dává najevo,jak se mnou cítí,ale taky i to,že je tady,že nejsem sama.
Zdeni, opatruj se a zase napiš.

Zdenka (Út, 27. 4. 2010 - 18:04)

Vzal si sám život?Knihy čtu,ale ještě jsem se daleko nedostala.Jsem tak unavená,že během chvilky usnu,chodím spát až kolem 23 hodiny.Ráno v 5 vstávám šíleně unavená,takže řádky v knížce se mi za chvilku rozutíkají a je hotovo.Nelly taky nosím věci syna,oblečení a je mi v něm velice dobře.Syn měl bohužel autonehodu Jeny.
Nelly dnes půjdu určitě spát brzy,budu číst!Manžel má noční a budu tu opět sama.
Starší syn bude asi u přítelkyně.
Nelly,každý ráno když se na sebe podívám,tak vidím trosku,zešedivěla jsem moc.Teprve nyní jsem se odhodlala objednat k holičce.
Já nevím zda pejska pořídit,co bych chtěla já,tak manžel chce jinou rasu,tak to zatím nechávám v klidu,uvidím jak za měsíc.Nelly ahoj,zase napíšu!

Nelly (Po, 26. 4. 2010 - 23:04)

Ahoj Zdeni,to je dobře,že jsi se ozvala.Taky mám doma hodně restů.Dala jsem se do hloubkového úklidu a řekla bych,že mi to pomáhá se odreagovat.Jsem docela v jednom kole.Mám fenku německého ovčáka,musím s ní cvičit a chodit na procházky,no a v mezidobí stihám ostatní práce.Večer a dlouho do noci mám ještě práci na PC.Jsou ale dny,kdy na mne
všechno sedne a potom to je o rozum.V
takových chvílích sahám po knize a čtu a
čtu,přemýšlím,rozebírám děj,až únavou usnu.Většinou k ránu.
Hodně mi pomáhá,když si uvědomím,že by mě moje dcerka v žádném případě nechtěla vidět jako trosku.Často se k ní v myšlenkách vracím,ale s nikým o ní nemluvím.Jen teď s tebou.Měla ráda šperky,já je zase moc nemusím a tak jsem jí všechny svoje šperky dala.Říkávala: "Mamko,aspoň ty náušnice by sis mohla vzít,aby ti nezarostly dírky v uších,víš?Já bych ti tak ráda nějaké koupila,třeba k narozkám,ju?" Vždycky jsem ji se smíchem odbyla,ať jí to ani nenapadne.Teď,když už není,tak nosím její oblíbené náušnice,je to absurdní.
Zdeni opatruj se a zase napiš,budu na tebe čekat.

Reklama

Přidat komentář