Agorafobie

Tedy na vysvětlenou:dostala jsem od doktora za úkol zjistit si a přečíst co nejvíc o agorafobii, abych se dokázala zodpovědně rozhodnout pro léky. Nicméně dodal, že podle něj je to nezbytnost. (Ani přesně nevím, o jaké konkrétní antidepresiva se jedná.) Jste stejného názoru? Váš názor mi pomůže základně se zorientovat v situaci, která je pro mě nyní velmi nepřehledná, vychází z vnitřního zmatku a nejistoty, a samozřejmě ze strachu, že už by to tak mělo zůstat.

Dobrý den,je mi 25 let a po dvou letech "podivných pocitů a stavů", které nejspíš znáte, jsem navštívila psychiatra a ten řekl, že mám "učebnicovou agorafobii" a já byla vlastně ráda, že můj zoufalý stav má nějaké jméno. Do vyhledávače jsem zadala "agorafobie" a našla - překvapená - tyto stránky, tuto diskuzi. Pokud mi někdo odpoví, budu ráda. Doteď jsem žila v přesvědčení, že "to" mám jenom já. Tak se s touto skutečností od včerejška zžívám, ale vlastně moc nevím jak na to. Má někdo zkušenost s antidepresivy, kterými se tato porucha léčí? Děkuji.

Alenko,také mám 3 děti poslední jsem měla v 39letech,těhotenství bylo v pohodě s agorou,mně se to vrátilo později.Ale bud ráda,že ti doma alespon věří,s tímto já ač z lékařské rodiny bujuju už mnoho let a marně,ani manžel ani velká dcera to neberou............říkají tomu švindl nemoc apod.
Lenko N.také bych tuto pitomou nemoc nepřála nikomu,ono totiž když se dáme do gala,vypadáme v pohodě a vůbec nejsme vid?

Smekam před vami všemi!!!!!!!!!!!!!!!Ja mam 2 deti a stršně chci ještě jedno mela jste to některa i při těhotenství? Ja při tom druhem tim těhotenstvim se to vlastne rozjelo. Ja jsem tak rada ,že to tady funguje mam net teprve asi měsic a jsem rada , že nejsem sama. U nas doma neveřil vubec nikdo až jim to vysvetlil pan doktor a ujistil je,že to neni nějaka zženštěla nemoc ale klidně to muže dostat i tvrdy chlapak od kamionu.

Lenčo hezky napsané a nezbývá než stebou plně souhlasit.Jak jsem už kdysi psala,mě pomohla nejvíce kamarádka a i nedávno když jsem měla opět menší problémy.Nenechala mě zahálet doma a snažila se mě brát ven atd.Díky ní jsem schopná dělat téměř vše.Krom cestování vlakem a autobusem.Nenutí mě,to ví že by mi tím spíš uškodila ale ani nevím jak,tak to dělá jakýmsi takvým nenápadným způsobe.Brozdáme po městě,obchodech a konečná je cukrárna.A největší paradox?Vlastnírodina si myslí že hraji divadlo a nic ani zaboha je nepřesvědčí.Podle nich se jen vymlouvám a vymlouvám.To už mé děti mají víc pochopení.Opravdu kdo touto nemocí neprošel anebo neprochází tak nikdy nepochopí.A tuto nemoc bych nepřála ani největšímu nepříteli.

No,holky,musíme uznat,že lehké to tedy nemáme a nikdo by nám zcela jistě nezáviděl,jsou jen lidé kolem nás,kteří reagují jinak,myslí si,že nám nic není a že to zveličujeme.Holt,kdo sám nezažije,nepochopí.Tak je to na nás a musíme se snažit tu potvoru alespoň potlačit,když nejde vyhnat,z našeho těla a smířit se s tím,že prostě i po dlouhé době klidu,může zase přijít.Já se s tím prostě už smířila a když přijde,bojuji jako lev a zatím se daří,na to už nemyslet.Když se objeví,objeví se,zase zmizí.Nedělám z toho už vědu a žiju téměř normálně.Jedu kam chci,jdu kam chci a ne s vědomím,že přijde,ale s vědomím,ať si klidně skusí přijít,jsem na ni připravená a zaženu ji.Mám ji stále,ale přestala jsem z ní mít strach a to je myslím si to hlavní.

Aleno ,tak tomuhle tedy nevěřím,byla jsem fit zcela ,mnoho let a nejsem

Tak teď jsem z toho paf. Ale asi je fakt že když to někdy přijde znovu je duležité se toho neleknout. Mam skvěleho psych. a ten tvrdi že pokud je AGORA vylečena na 100% tak se nevrati...........Ale musi byt člověk opravdu bez problemu . Tak uvidim nerada bych se zase potykala s tim , že stojim s odpadem za dveřma a bojim se sejit 2 patra .....................

Lenčo máš pravdu.Vtom že člověk se dostane do fáze kdy je ok a myslí si že je ztoho venku.Tak to je omyl.Taky jsem měla období kdy jsem bez problémů jezdila do práce 18km od bydliště a pak zase bum.Přišla nějaká stresová situce a opět zase vtom.Ikdyž už nééééé vtakové fázi jako dříve.Můj psycholog říká že se musím naučit jakoby ten mozek přepnout na jiný směr.Což znamená na to co je pro mě důležité.Už jsem to tu kdysi psala ale kámoš mě nechal v Olmiku,bez peněz bez ničeho.Divila jsem že jsem nezkolabovala a doktor mi na to řekl že to bylo tím že moje hlava jakoby přepla a zaměřila se na to jak tuto situaci řešit a tím pádem jsem jakoby vytěsnila strach ze zkolabování a tím jsem to ustála,jelikož jsem řešila problém jak se dostat domů do 18km vzdáleného bydliště a né mou Agorafobii.Proto je důležité umět se stím vypořádat,jsou stavy klidové a pak stačí maličkost a jste zase vtom.

Ahoj Hani souhlasím stebou také bych to chtěla někdy napsat..............

Ivko,tuhle otázku jsem si položila kdysi také a věř mi,že když s dcerou bojujeme o její život 17.rok a denně,tak co je agora oproti její nemoci?Když to jde,můžeme všechno,i s agorou.Moje dcera nesmí nic,ani jíst,co by chtěla,má rozpočet POUZE 12 GRAMU bílkoviny na den a to je teprve hrůza,má paraparézu dolních končetin,těžkou epilepsii,imunitní systém úplně v háji,stále na klinikách a kapačkách,při obyčejném nachlazení otoky mozku s bezvědomím,otravy krve tedy sepse,voperovaný centrální katedr,který ji překáží a bolí,je na přístroji a nemůže téměř nikam a řeknu ti,že má takovou sílu žít,že ta síla jí pomáhá vše zvládat.Už nikdy takto neuvažuj,protože ti,kteří utíkají smrti o vlásek,bojují a ti,kteří mohou bojovat a téměř o nic nejde,to vzdávají.Jaký paradox.Díky,za každé nové ráno,byť pouze s agorou,pokus se s ní spřátelit a uvidíš,jak to vše bude zase fajn.

Aleno............tak to bych také chtěla někdy napsat,ale ...............................

Ahojky já teda nevím,v něčem s Alenou souhlasím a to že u Vendy náznaky na Agorafobii jsou.A tím pádem bych to okamžitě řešila s psychologem.Ale u každého funguje něco jiného,rada musíš jezdit co nejvíc u mě nefungovala.Ba naopak.M ě pomohála nejdříve sezení.Mě pokud někdo řekl musíš tak to bylo horší.Já zezačátku chodila koukat na vláčky atd a to na radu psychologa,postupně jsem začínala jezdit ale né sama v doprovodu ale bylo to o mé vůli že jsem já to chtěla zkusit.Pokud mi někdo řekl musíš nebo nutil tak to pak mělo opačný účinek.Ale říkám každému vyhovuje něco jiného a pomůže a tak se Vendy musí rozhodnout sama.A třeba jí varianta Aleny pomůže kdo ví.

Da se řict vyléčený agorafobik. Já už jsem tady kdysi psala ..........

Aleno ty jsi také agorafobik,nebo jsi měla náznaky?

Ahoj Vendy ! Urcitě je tam naznak agorafobie . Ale s tim WC to je jeste neco jineho . Když jsem chodila k psychologovi tak tam mel taky takovy podobny pripad. Ja to neumim presne pojmenovat ale je to nejaky druh fobie. Vsechno je to o treninku musis jezdit co nejvic , budes me za to nenavidet , ale je to tak .Preji Ti hodne sil zvladnes to . Mne muj psycholog zakazal řikat slovo HROZNE musela jsem ho nahradit slovem NEPŘIJEMNE.

Ahojte, mam takovy dotaz.. mam podobne problemy, ale ne uplne, tak nevim, jeslti by to taky mohla byt agorafobie.. mne se udela spatne kdyz musim nekam jit-dojizdim na vs vlakem, tak treba pred cestou na nadrazi me zacne bolet bricho a hlane mam strach, ze me chytne velka potreba a nebudu moc dojit na zachod.. tyto pocity mivam ve velkych obchodech (ale tam wc jsou,tak se to zlepsi),v mhd, kdyz mam jit do obchodu, kde naopak wc neni, na poste atd.. a je pravda, ze kdyz je tam hodne lidi, problem je horsi.. kdyz treba jedu na kolo, ani me to nenapadne, ze bych tam zachod nenasla.. muze to mit souvislost? Jestli je mozne, ze u nekoho se to projevuje pocitem na omdleni a u me timto.. mimochodem, kdyz jsem treba jela v mhd a ridic musel zastavit a cekat, az si nekdo prijde preparkovat auto, aby mohl s autobusem projet, tak jsem myslela, ze se tam zblaznim.. musela jsem to rozdychavat a uklidnovat se.. to samy kdyz nastoupim do autobusu na zastavce a autobus ma jeste cas, tak tam chvili stoji.. to mam sto chuti vyletet z toho busu ven.. :-/

Ahoj Hani máš pravdu beru ale už ubírám.Jak sama jistě víš tyto léky jsou návykové,takže se musí postupně.Ráno beru neurol a coaxil a odpoledne jen coaxil a večer podle potřeby.poslední dny bych ani neměla potřebu ho vzít ten neorol ale vzhledem k vysoké návykovosti tak neberu celý ale jen půl.Nechám to tak ještě do pondělí a pak ho zkusím navečer vysadit úplně.Takže bych se mohla dostat užjen na tři léky denně vlastně pardon ten coaxil mám brát i večer takže 4 místo 5.Coaxilje podle psychiatra míň návykový tak proto.Zachvíli jdu ven,je tam krásně tak půjdeme s kámoškou brouzdat po městě.Zatím páček a držte mi palečky.

Lenko,tak to ti přeju,bereš docela hodně léků,tak se drž

Tak dnes jsem opět absolovala sezení u psycholga.Ulevilo se mi a kupodivu jsem tam došla sama a ještě si stihla zajít do obchodu a vše bylo ok.Žádný náznak mdlob ani bušení srdce prostě nic.Jen ještě se zbavit toho cestování vlakem a autobusem.Auto super prostě začínám fungovat až na ty dvě věci normálně.A navíc postupně vysazuji i léky.Holky to samé přeji i vám držte se