Reklama

Duchovní cesta

activia (St, 7. 3. 2007 - 18:03)

Vždy, keď sa stretnem s ?uďmi podobného rázu, nastane okolo mňa zvláštny rozruch, raz padla poznámka: tak takéto ve?ké som teda ešte nevidela ( doteraz neviem čo)... to bola poznámka jednej liečite?ky... a to sa vpodstate opakuje..
Ešte keď vychádzal, časopis expres som napísala jasnovidke tá ma okmžite poslala k duchovnému učite?ovi, či liečitelovi už neviem presne ako to formulovala.
Ozaj nechodí na tieto stránky nejaký?
...no neviem, bojím sa rozruchu, ešte to prehodnotím, ...ale zvedavá určite som...

Návštěvník (St, 7. 3. 2007 - 17:03)

Jezisi, to jsou kecy!!!

Evelyn (St, 7. 3. 2007 - 17:03)

Activia, konkrétní odpověď Ti já dát nemohu. Pouze obecnou: sklízíme to, co jsme zaseli. Víš, ono to tělíčko je sice dětské, ale "duše", budu používat pojem duše, asi je to nejvíce běžné a výstižné, tak duše ta není žádným "miminkem", je souhrnem všech prožitků a naprosto přesně ví, s čím se v současném životě potká a souhlasí s tím!!! Ona totiž touží po vývoji, pokroku a nesmírně se na to těší. V životě "mezi životy" vnímá vše jinak. Prožitky na Zemi jsou pro ni velkou příležitostí k pokroku a ona si je chce prožít.
Myslím, že mimo jiné se po Tobě chce odpuštění. Ale opravdové odpuštění, z celého srdce. Odpusť bratrovi i ostatním a hlavně sama sobě, učiň si z toho celodenní proces. Není to snadné, já vím, ale ubezpečuji Tě, že až skutečně odpustíš, nesmírně se Ti uleví :)

Pokud máš odvahu, zkus mrknout na wahlgrenis.cz a dotázat se. Dostaneš konkrétní odpověď. Držím palečky :)))

activia (St, 7. 3. 2007 - 16:03)

Vieš Evelynko v podstate stále h?adám odpoveď na jednu jedinú otázku...
... a to prečo ma musel moj brat sexuálne zneužívať v mojich 5-6 tich rokoch, prečo ma vydieral a prečo som stratila kontakt s najbližšími a nevytvorili sa mi žiadne vzťahy z blizkymi...
...v podstate ma to pochovalo za živa a mám z toho neúrekom problémov...
Celý život h?adám z toho ponaučenie, žia? zatia? som nenašla...
A vždy sa pýtam, prečo musí trpieť také malé dieťa, čo sa nevie brániť a prečo ho Boh odsúdil tak skoro na živorenie...
Okolo tohoto sa točí celý môj život, tále sa pýtam prečo....ale odpoveď nepoznám...

Evelyn (St, 7. 3. 2007 - 15:03)

Krásné odpoledne!

Activia, myslím, že Petr Ti odepsal pěkně :) Bůh si na nás nevymyslel nic. Vše, co se děje si "vymýšlíme" sami. Bůh není někde mimo nás, my nejsme mimo Boha. Jenže fakt, že nejsme mimo Něj, jsme odsunuli, zapomněli. Ztotožňujeme se s osobním vědomím, které se cítí být od Boha a od všech ostatních odděleno. Cítíme-li se odděleni, vzniká pocit neúplnosti, objevují se potřeby a touhy a s nimi očekávání a představy. Nejsou-li tyto potřeby a představy uskutečňovány, jsme zklamaní, trápíme se. Vždy něco chceme nebo naopak zase nechceme. Situace, do nichž se dostáváme, si vytváříme sami a je také jen a jen na nás, jak na ně budeme reagovat. Situace sama o sobě není dobrá ani špatná, pouze je, ovšem nesmírně důležitá je naše reakce na ni. Pokud budeme neustále cítit a myslet si, že život je třeba si odtrpět, pak tomu tak skutečně bude, ale neposuneme se ani o kousek dál. Když se však budeme na věc dívat jako na svoji učební látku, kterou přijmeme a pochopíme, že ne odmítáním, vztekáním se, zoufáním si, ale klidným přijetím a postupným odstraňováním hovění vlastnímu egu, sebelítosti a sebedůležitosti si dláždíme cestu "domů".

Klementinko, to, co se inkarnuje si představuji jako neosobní paprsek Absolutna, který je obalen vrstvami mých osobních závislostí, tužeb apod., které jsem ještě nestačila během svých předcházejících životů zpracovat a rozpustit. Budu se vtělovat tak dlouho a postupně do stále vyšších a vyšších úrovní vědomí, dokud všechny vrstvy nerozpustím a neuvědomím se jako Absolutno.

Jak to je s počtem "duší" nevím, ale podle mě je jejich počet určen okamžikem Stvoření. To, že lidí stále přibývá, je pouze důsledek toho, že se sem ty "dušičky" inkarnují, protože právě nyní je pro ně vývoj na planetě Zemi nejvhodnější a potřebný.

Klidná kočko, krásně jsi to napsala :) Díky. I Tobě přeji tvořivé a hodně inspirující slunné dny.

:)))

Klementinka (St, 7. 3. 2007 - 13:03)

..ani ne.
:-)

to xxcd (St, 7. 3. 2007 - 13:03)

Jeeeeeee, tady je uchylu !!!!!!!!
Kup si mobil a vyprdni se na to ...

xxcd (St, 7. 3. 2007 - 12:03)

Klementinko, a ty neprdis?

Klementinka (St, 7. 3. 2007 - 12:03)

ach jo,
netrap se :-), a netrap ani nás!
Podívej, jak je venku hezky, nechceš jít na procházku?
:-)

xxcd (St, 7. 3. 2007 - 11:03)

Mám problém,ta moje pořád prdí,hodně nahlas a mě to hrozně štve.Já vím,že je to normální,každý prdí,ale s mírou.To co mi přednáší ona je otřesné!Je to několikrát denně,neříkám,že by pokaždé musely chodit prdět na záchod,ale když si "usere" v pokoji a pak si klidně odkráčí pryč,tak pěnim.Připadá mi,že to dělá schválně,nevim co mám dělat.Zajímalo by mě jak to máte vy kluci,taky ta vaše hodně prdí?A jak to berete vy?Vadí vám to,nebo jste hodně tolerantní a přehlížíte to? My jsme spolu už 2 roky,ze začátku neprděla,ale brzy se přestala ovládat a připomínám,že to dělá často a ty zvuky při tom to je fakt děs.Jsem divnej,že mi to tolik vadí? Napište mi vaše názory,moc mě to zajímá.

Klementinka (St, 7. 3. 2007 - 10:03)

ahoj Klementinko II.(z příspěvku 10:16), hezké jméno :-)
Já s tím problém nemám, ale bude to nějaká fobie, jistě ti poradí na jiném fóru.
:-)
K tvému příspěvku mohu dodat snad jen,
Vždyť to bylo tak trapný! To je fakt hrozný!

Klementinka (St, 7. 3. 2007 - 10:03)

Ttaky vám vadí verejné WC? Podle mňe je to tam uplně hrozný a nedustojný!
Není tam žádný sukromí! Někdy se bijim jít na velkou na verejný zachodek protože se stydím: co když si prdnu a bude to slyšet? Jednou sem tak byla na záchodě a ujelo to! A to je fakt trapný! Co vy na to:
Mně se to zdá dost trapný! Jednou jsem byla takhle na záchodku a vedle mně si sedla holka a já normálně slyšela jak pouští větry! Vždyť to bylo tak trapný! To je fakt hrozný!

Klidná kočka (St, 7. 3. 2007 - 09:03)

I já přeju dobré ráno všem!
I když zima byla letos nijaká, nástup jara je jednoznačný a nedá se přehlížet. Životní cykly Země opsaly jeden kruh ze své spirály a vydávají se na nový, další kruhy se uzavřely a jiné se zvolna začínají rozbíhat. Ze své hmotné podstaty jsme s nimi neoddělitelně a nepopiratelně spjatí. Můžeme té síly, která roztáčí kruhy využít a svézt se zase o otočku výš. Teď, na jaře, je k tomu jedinečná příležitost, tak ji nepropásněme ! (i když, ona je vlastně v kterémkoli okamžiku našich životů...).
Krásné úsměvné a slunečné jaro, milí přátelé, Slunce Vás bude provázet.

Klementinka (St, 7. 3. 2007 - 08:03)

dobré ráno, všichni, ale úplně všichi !!!
Koukám, activio, že máš taky ctitele :-)
(chuděra jeden,
má problémy s vyměšováním... :-)

Dnes to vypadá, že už je jaro!!
Hezký den!
:-) :-)

activia (Út, 6. 3. 2007 - 23:03)

Ahoj, tak jsem se včera připočurala u počítače a bylo to napřed super. Sice jsem si toho nekonec pustila do kalhot víc, než jsem chtěla, ale na teplákách to nebylo moc vidět, protože jsem si vzala takový tmavý, strakatý. Ani židle nebyla mokrá, protože jsem včas vstala a šla na záchod. Cestou jsem si několikrát nekontrolovaně jenom cvrkla, ale, jak jsem otevřela dveře od záchodu a chtěla si sundat tepláky a kalhotky, tak jsem začala čůrat. Nestihla jsem se svlíknout. Jen jsem si dala ruku mezi nohy a čurala a čurala. Byl to úplně stejný pocit, jako když jsem se počurala při nákupech s tátou v obchodě, když mě bylo asi 6 let a neudržela jsem to. Všechno steklo po nohách, přes pantofle na zem. Byla to strašně velká louže. No to už mě bylo trošku do breku, protože jsem to takhle zase nechtěla, ale pak jsem si uvědomila, že jsem si to zavinila sama a proto nesmím bulet. Dala jsem si sprchu, podlahu jsem vytřela a mokrý oblečení jsem dala do špinavýho prádla. Už byl večer, takže to nebylo nikomu divný. V noci jsem se k tomuhle zážitku pořád vracela a byla to podstatně lepší vzpomínka, než na to postelové odhalení. Začala jsem taky přemýšlet o malém pokakání, ale nevím zatím jak na to. ROZHODNĚ bych totiž nechtěla pustit do kalhotek všechno a bojím se, abych to dokázala včas zastavit. Nikdy to nemám řidký a ani bych to nechtěla. Průjem je blééé. Tak nevím.

Ivan (Út, 6. 3. 2007 - 22:03)

Actívia je coura.

activia (Út, 6. 3. 2007 - 17:03)

Niekedy si myslím, že si Pán Boh mal ísť zahrať radšej kolky, a nemal na nás vymýš?ať takúto sprosťárnu...:)
V?ta mi v hlave kolektívne vedomie, či by sa z neho nedali "sťahovať" niektoré skúsenosti, či je nutné naozaj prežiť všetko na vlastnej koži.

Klementinka (Út, 6. 3. 2007 - 14:03)

Kde jste všichni? odpoledne na krku...
:-)
Víte co by mě zajímalo?
jak vypadá taková bytost (člověk), než se vtělí do těla. Je to ta "duše"? A kde se ty "duše" berou? Je jich určitý počet a nebo nové a další...
Lidí je přeci čím dál tím víc...
Jaké o tom máte představy?
PS:
Taky vám připadá,
že je ten PetrII. z příspěvku v 11:25 takový nějaký ošklivý a smradlavý?
:-)

Petr (Út, 6. 3. 2007 - 11:03)

Jo, Lokomotiva má ošklivou smradlavou vagínu, fuj!

Petr (Po, 5. 3. 2007 - 21:03)

niko, adampetr"atlas.cz
activio,k těm pádům z výšek: Člověk, než se vtělí do těla, je mu "v nebi" přehrán film jeho budoucího života a jeho úkoly, které se má pokusit splnit. Pak projde "branou zapomění" a vtělí se. Pokud se člověk dostane na zemi do nebezpečné situace a neprošel si vším, čím měl tak to z titulu "vyšší moci" přežije a plní úkoly dál. Někdo toho nemá moc, tak odejde dřív. O to se výhradně stará Vyšší moc. Neradno si život krátit sám!
>Ano, activio, pokud člověk dosáhne osvícení, nemusí se znova inkarnovat. Zpravidla se to však počítá i na několik tisíc životů. Vesmír má s námi nekonečně velkou trpělivost:))
>Konkrétní planeta má přiřazeno konkrétní numerologické číslo, dále je přiřazena k určitému živlu, má svůj konkrétní kámen, bylinu, je spojena s určitou psychickou funkcí a a tělesným orgánem, lépe řečeno s orgány na určité energetické dráze těla. Je třeba udržovat toky jednotlivých drah v rovnováze.
>Z osobních zkušeností čerpáme proto, že jsme s Jednotou ztratili kontakt a žijeme v iluzi ega . Za jeden život něco zpravíme, něco pokazíme, takže ten posun nebývá tak velký.
>Napiš, co tě potkalo, možná ti to pomůže víc :)

Reklama

Přidat komentář