Duchovní cesta

Zdravím všechny, ty války, křivdy, nemoci zmizí pro dotyčného v okamžiku kdy sjednotí svoji mysl s protiklady, protože porozumí tomu /z našeho pohledu/ chaosu, který se kolem nás děje. Lidem ponořeným do hmoty se to jeví jako chaos, z pohledu člověka prohlédnuvšího je to dokonalá harmonie
vesmíru. Pravá meditace /vhled/ se pozná podle toho, že kolem nás veškerý ten "chaos" opravdu zmizí. Pokud jsem ten stav nazval nyní "chaosem", to znamená, že jsem nyní ve "hmotě" a naopak.
>Války, nemoci a křivdy tady zůstanou dál, avšak jen pro ty, kteří se v různých aspektech s vesmírem nesjednotí. Ty výše uvedené aspekty jednotlivých lidí to jsou ty jejich problémy, nemoci atd. Tam nás bolí to "kuří oko" na které nám naši bližní šlapou.
>Proto z pohledu světa, co se nazývá potupou, porážkou, hendikepem, ponížením, z pohledu duchovního světa se nazývá duchovním růstem.
>Náš cíl je duchovní růst, tak pro to to utrpení kolem nás a uprostřed něho Vy všichni, světýlka milé. :))
>Přeji všem v novém týdnu hodně lásky síly a naděje :))

Lokomotivo, nevypadá to, že by pro tebe bylo vše jednoduché, jak píšeš.
Podle tvých předchozích příspěvků mám pocit, že nejenom, že řešíš otázku "být či nebýt", ale také nevyplynu žádné moře lásky pro angličany.. (pamatuju si jak tě štvali maminy a malé děti, co kdybys to někdy zkusil na vlastní kůži? hm? místo dvoudenního tancování hezky sedět doma a houpat po nocích řvoucí miminko? Určitě by jsi byl láskyplný otec :-) a možná by tě dětičky i něco naučili :-)
:-)
Já bych se na přehradu nevyprdla, vážně. I malá skulinka by mě vyburcovala k nečekaným výkonům, to mi věř!

Taky přeju všem krásné ráno.
Dnes jsem opravdu Vaše úvahy o lásce potřebovala, protože mé ráno zas tak úplně jasné a bezmráčkové nebylo. Ale díky Vašim textům mi opět, jako už po tolikáté dochází, že jaké si to udělám, takové to mám, že není špatných a dobrých událostí, pouze naše postoje k nim určují jejich polaritu. Že pokud i událost, která se mi zdá veskrze špatná, přijmu bez hořkosti a zloby a s pochopením(tedy žiju s láskou), kruh viny a trestu se trhá a duše stoupá výš a svět je zas o něco lepší.
Díky Vám, přátelé, už je mi zase krásně. Jen bych ráda, aby mi to přijetí a odpuštění už šlo rovnou, bez těch předchozích projevů ega. Ale asi bych na sobě chtěla hodně, vždyť jsem v tom teprve začátečník :-)))

activio, ty blázínku, to nebylo vůbec na Tebe!!
To bylo na jednoho mého ctitele, který místo aby se vyjádřil tak hezky jako Ivan, ha, ha, tak kopíroval moje příspěvky vytržené z kontextu a nahoru napsal Klementinka. Nebo napsal pod můj příspěvek, že má vši, aby to vypadalo, že jsem to psala já. Nejdřív mě to štvalo, ale pak jsem zjistila, že je to legrace :-),
zvláště poté, kdy mi jeden chlapeček na keramice říkal, my máme ve školce blešky a maminky nám mají prohlížet vlásky a já jsem je měl taky...

Krásné ráno všem!

Život v lásce je způsob, jak žít, JEDINÝ způsob, jak žít. Všechno ostatní je pouhé přežívání. Žijte proto v lásce. Zdá se Vám, že je lásky kolem tak žalostně málo? Začněte tedy u sebe. V sobě máte nevyčerpatelný zdroj lásky, tak jej odkryjte a naplňte se láskou. Nečekejte, že Vám ji dá někdo druhý. Máte ji v sobě. Jste Láskou.

Activia, určitě jsi nezpůsobila žádný rozruch, myslím, že s tím nickem to Klementinka nemyslela na Tebe a piš, klidně piš vše, co Tě zajímá.

:)))

Bez nicku som písala ja, a bola to náhoda a nie podlosť...Bola som zvyknutá, že mám už nick dopredu napísaný a tak som to odťukla, potom som napísala ešte niečo pod to, myslela som si, že to stačí na to aby bolo jasné, že aj ten predchádzajúci je odomňa. A napísala som to preto, že prestávam veriť v lásku a odpustenie....
a potrebovala som pár vysvetlení, alebo poh?adov na vec, aby som sa to vôbec naučila vidieť inak....reakcie boli zaujímavé...a vypovedajúce o vás ve?a. Ďakujem za ne :)
Ale pochopila som aké je dôležité robiť ( alebo písať) a vkladať do tých vecí akýsi náboj.
....neviem, či by každý dokázal uniesť niečo za čo vlastne trpí ( ako to nazývate z predchádzajúcich životov)
...ale myslím si, že keď ako dieťa nedostane šancu na lásku, tak sa mu už ťažko uverí aj v dospelosti, že niečo také vôbec existuje....
Prepáčte mi ak som tu spôsobila rozruch, chcela som len pár vysvetlení, už sem písať nebudem.

Jeje, všimli jste si lidičky, jak najednou.. když k lidem mluvíte, častokrát začnou mluvit o tom, že život je mnohem složitější? A jak odmítají uvěřit tomu, že je to tak jednoduché?

Možná kdyby bylo oduštění, nebylo by válek a nemuseli bychom se obávat toho, že Slovani a Židé budou vyhlazeni. To naopak neláska a neodpouštění vedou ke vzniku těchto věcí.. jako jsou války, genocidy.

Je to jako kdyby jste viděli, že v přehradě ja malinká prasklinka.. a rozhodovali by jste se, jesi použít ten způsob opravy, o kterém Vám vyprávěl kouzelný dědeček.

Vy víte jak, ale zároveň jste tak nikdy neučinili a vlastně tomu ani zcela nechcete věřit. A tak se rozhodnete, že raději zůstanete tak, jak jste a tam, kde jste a na přehradu se vyprdnete. A ta přehrada se protrhne a spláchne vesnici pod ní. Plno mrtvích. Těžko potom uvěřit, že něco tak hloupého jako odpuštění vyřeší takový průser.

Jenomže ona je ta příčinnost opačná.

já myslím, že unesl, určitě lépe, než křivdu.
Každý člověk chybuje, a
každý osud je možné zmáhat jen snášením.

Dobrou noc všichni milí,
a samé krásné sny :-)

Stejně jako oheň neuhasí jiný oheň,
nemůže zlo zadusit jiné zlo.
Jen dobro, které narazí na zlo
a nenakazí se jím, nad ním zvítězí.
L. N. Tolstoj

A nebo:

Označení dobrý či zlý dává činům myšlení lidí a jejich pocity z nich. Činy jako takové jsou neutrální, prostě se dějí.

Každý se musí rozhodnout. Rozhodujeme se v osobních záležitostech, někteří se rozhodují v záležitostech obce, státu, národa. Pokud si vybereme jednu z cest, zákonitě ztrácíme ty ostatní. A tak náš osobní svět i svět celé lidské společnosti závisí na našich rozhodnutích. A proto vypadá tak, jak vypadá. Kdybychom se rozhodli jinak, bude vypadat jinak.
Myslíte si, že existuje jen tento svět?
Že existuje jen tato jedna realita?
Že život se projevuje jen ve formě, kterou vidíte?
Co když život na Zemi je jen jedním z vývojových stupínků?
Co když, až tu učební látku zde splníme, postoupíme výš k dalšímu vývoji, do světů stále jemnějších vibrací?

Niko,
nevím, jestli jsi napsala, co jsi chtěla, ale rozumím Ti naprosto :)))

Klementinko,
možná by bylo fér vědět, za co trpíme, ale nejsem si jistá, zda by každý tu pravdu o sobě unesl.

Mějte se hezky :)

.. když o tom tak přemýšlím, mě Ivan nevadí. Napsal sám za sebe.
Horší jsou takové ty podlosti, kdy někdo píše bez nicku, nebo si bere nick někoho jiného. Má výhrady a vztek, ale je tak ubohý, že se nedokáže vyjádřit sám za sebe.
To mi vadilo,
ale už jsem pochopila, že nemusí :-)
:-)
Lyžování bylo super,
ale zjistila jsem, že zem je pěkně tvrdá! Bolí mě všechno, a uznávám plně, že si za to můžu sama :-)

Milí, láskyplní diskutéři,
lidé jako vy, dělají svět krásnějším už jen tím, že existují.
:-) :-)

Znám hrozně fajn lidi, kuřeti by neublížili, a dcera jim zemřela na rakovinu kostí. Už jsou s tím smířeni, ale ta několikaletá léčba... Kolikrát paní brečela a říkala mi, že by to raději prožívala ona sama, místo své dcery.
Stejně, když někdo trpí a prožívá muka, bylo by podle mě fér, vědět za co.

Ahoj všichni:)
Tohle je moc krásné Evelyn:
Odpustit sám sobě, že jsem nekonal s láskou. A proto se ke mně činy nelásky vrací. Ale mohu je zastavit. Pochopením, odpuštěním, usmířením. Láskou ke všem, všemu, sám sobě.

Škoda, že neumim popsat, jak Ti rozumim,vílo, uplně mi loupne u srdíčka:)
Odpustit sám sobě je nejtěžší, ale když už to člověk umí, tak ostatním bude odpouštět mnohem snáz. Protože už ten člověk ví, že ostatní nevědí co činí. Oni pouze činí, ale vůbec nevědí co to dělá se mnou, to jejich činění, proto jim už do předu odpouštím.
Ani nevím, jestli jsem tím napsala, co jsem chtěla..
Asi se nikdy nezačne takhle hromadně odpouštět, ale jeden jediný člověk, s tímhle pohledem na svět, určitě ovlivní spoustu ostatních kolem sebe. A to asi hlavně těm, kterým odpustí. A i když to bude jakkoliv bolestné, tak nakonec z toho získá nejvíc ten, který ospustil sám sobě.
No, já toho už nechám..

Klementinko jak bylo na horách? Vymlela jsi se aspoň jednou?
Sluníčko, hory, krásný, čistý vzduch, musí Ti teď být parádně:) Na tamto kašli i úchyláci jsou mezi námi. Napiš mu, mám tě v paži hňupe a odpouštím ti..
Pac a pusu..

Prepac Activia, priklepol jsom omylom "a" za svoje meno.

Pravdaze, stiham, aj tu kundicku bysom Klementince olizal, mnamki! A samozrajme aj Tebe Activio.

:) Ivan ako na lyžovačke? Ma teší, že medzi slalomom a vlekom stíhaš aj internet. ;)

Klementinka ma malickou a krasnou kundicku, no hrozne moc!

...ak by sme sa chovali ako tvorca toho zákonu, čo ho spomínaš, mala by naša existencia zmysel?
Alebo sme prišli na svet, aby sme sa stali obeťami?
...len tak uvažujem, ale asi tomu merozumiem...
...možno raz pochopím...

...hm...ako by to vlastne bolo, keby sme sa vo vojnách( či už osobných, alebo aj väčších) nepostavili na odpor...a len chápavo odúšťali a útok neodrážali....židosvké a slovanské rasy by už dávno neexistovali ....
a zrejme by bolo aj úplne iné rozdelenie sveta...všetko by bolo iné...
Aj vrah toho dieťaťa dostane trest, aby si uvedomil, že nekonal správne....a aj ten trest niekto vymyslel.
...myslím, že život je trocha zložitejší, ako len o odpúšťaní...
..mylím, že sa nikdy neudeje, že si všetci naraz hromadne odpustíme a zavládne pokoj

Krásné nedělní ráno!

Oko za oko, zub za zub představuje princip příčiny a následku. Vnímáme ho jako princip pro nás bolestný, dokud do něj nevstoupí nové prvky, a to pochopení, odpuštění a usmíření. Pak se pojem karma-konat může proměnit na karma-konat s láskou a dojde k přerušení řetězce stále se opakujících (pro člověka bolestně vnímaných) činů.
Je třeba si uvědomit, že na počátku jakéhokoli činu, stojím já sám. Neexistuje náhoda ani chaos, vše má svůj řád a smysl. Člověk svým běžným vědomím není schopen pochopit smysl bolestivé konkrétní situace, která se mu právě teď děje a v konečném důsledku to ani není nutné. Nemusím konkrétně vědět a pátrat po tom, proč mé dítě sadisticky umučili. Důležité je uvědomit si, že se mi to děje právě proto, že tato situace mě má něco naučit. Má mě naučit zastavit tok negativních emocí, které se linou mezi mnou a tím druhým. Já teď mohu přerušit karmický řetězec tím, že nebudu chtít odplatu. Místo toho pochopím, odpustím a usmířím se. Nemusím chápat ten krutý čin, ale to, že se tak stalo z přesně daného důvodu, i když mně ten důvod není zřejmý.
Musím znovu zopakovat Ježíšova slova: Odpusťte jim, neboť oni nevědí, co činí. Chápete ta slova? Lidem pravý smysl dění uniká, oni pouze konají. A pak přijde okamžik, kdy si někdo uvědomí: a od teď chci konat s láskou. A je to. Láska je jediný způsob, jak vystoupit z vibrací "Starého zákona" a vstoupit do vibrací "Nového zákona".
Odpouštět je třeba, neustále a opakovaně a všechno. A komu odpouštět? Pokud uznám, že jedinou zodpovědnost za vše, co se mi děje, nesu jen já sám, pak zjistím, že odpustit je nutné jen sám sobě. Odpustit sám sobě, že jsem nekonal s láskou. A proto se ke mně činy nelásky vrací. Ale mohu je zastavit. Pochopením, odpuštěním, usmířením. Láskou ke všem, všemu, sám sobě.
:)

a ještě něco k opovrhovanému zde vzdělání,
jestliže je někdo z vás Marie Terezie (já to nejsem, vážně :-), tak proč jste zavedli povinnou školní docházku? ha, ha, ha

Víte co říká o vzdělání Diogenés?
Mladým přináší uměřenost, starým útěchu, chudým bohatství a bohatým ozdobu.